Pro Silva Bohemica vydává stanovisko k návrhu novely lesního zákona a zákona o myslivosti, který bude Poslanecká sněmovna projednávat v nejbližších dnech. Následující dokumenty jsme v minulých dnech odeslali velké části zainteresovaných skupin a jednotlivců.
Za nejdůležitější považujeme změny v zákoně o myslivosti, které musí vést k rychlému dosažení únosných stavů býložravé zvěře. Běžně uváděné škody zvěří jsou výrazně podhodnocené, protože zahrnují jen škody vymahatelné podle škodní vyhlášky. Skutečné škody zvěří odhadujeme v řádu jednotek miliard Kč. Zároveň ale dodáváme, že zvěř je přirozenou a tudíž i nutnou součástí ekosystému a jako taková bude škody působit vždy, s částí z nich je tedy nutné se smířit a tolerovat je. Klíč k řešení není jen ve zvěři samé, ale zejména v jejích stavech.
Zveřejňujeme výzvu předsedy Pro Silva Bohemica subjektům se vztahem k myslivosti k pokusu o nalezení shody o nutných změnách v zákoně o myslivosti, které by měly umožnit obnovu druhově a strukturně bohatších, tedy i odolnějších lesů po nynější katastrofální kůrovcové kalamitě.
V rámci probíhající diskuse k novele lesního zákona byl předseda Pro Silva Bohemica Milan Hron pozván na seminář do PSP dne 10.6.2019, kde argumentoval ve prospěch legislativních změn, které jsou důležité pro obnovu pestřejších a stabilnějších lesů po kůrovcové kalamitě. Prezentaci z přednášky v rozšířené verzi nabízíme k volnému šíření.
Bleskové zprávy, Pro členy PSB, Pro lesníky, Pro veřejnost
Díky Aleši Erberovi máme stále aktuální prezentaci na Facebooku. Sledujte nejnovější příspěvky na Pro Silva Bohemica. Odkaz na FB na stránku s čerstvými příspěvky najdete také v hlavním menu našeho webu.
Novinky, Pro členy PSB, Pro lesníky, Pro veřejnost
Prohlášení účastníků semináře
Přírodě blízké hospodaření – po 10 letech ve stopách semináře na majetku obce Kryštofovo Údolí konaného 21. 9. 2018
k problematice nadměrného poškozování lesa spárkatou zvěří
Jako účastníci semináře shodně vyjadřujeme nutnost řešit dlouhodobě přetrvávající, nepřiměřeně vysoké početní stavy spárkaté zvěře, které působí neúnosné škody na lesních porostech.
Poškození spárkatou zvěří zásadním způsobem limituje výskyt a odrůstání přirozené obnovy většiny listnatých dřevin a jedle. Přirozená obnova je přitom z biologického hlediska jednoznačně nejvhodnější.
Umělá obnova (výsadby) jedle bělokoré nejsou myslitelné bez ochrany oplocením, stejně jako výsadby dalších málo zastoupených nebo chybějících, ale žádoucích dřevin (např. duby, jilmy, lípy, …).
Vlastnící lesů jsou tak nuceni vynakládat neúměrně vysoké náklady na jejich ochranu. Plošný podíl nutné ochrany proti škodám působeným zvěří několikanásobně překračuje jejich zákonnou povinnost (1 % výměry).
Dlouhodobě neuspokojivý rozsah poškození lesa zvěří dokládají opakované, a státem nákladně financované Inventarizace škod zvěří (IŠZ) i Národní inventarizace lesů (NIL).
Myslivecké statistiky zároveň prokazují stále narůstající početnost spárkaté zvěře také na republikové úrovni.
Podle krajské statistiky je na území Libereckého kraje lovena například jelení zvěř každoročně v rozsahu více než 2násobku normovaného stavu, dančí zvěř více než 1,5násobku, mufloní zvěř zhruba ve výši normovaného stavu a srnčí zvěř ve výši 0,7násobku normovaného stavu. Stavy spárkaté zvěře přitom neklesají, což dává tušit její skutečnou početnost. Tato situace přitom v Libereckém kraji trvá již minimálně dvacet let.
Problematika nadměrných stavů spárkaté zvěře a jí způsobovaného neúměrného poškození lesů byla též jedním z klíčových témat Národního lesnického programu II (NLP II), řešeného klíčovou akcí č. 11. Toto téma se zároveň prolínalo i několika dalšími ekonomickými i environmentálními klíčovými akcemi. Jednoznačným doporučením vzešlým z NLP II bylo změnit mysliveckou legislativu.
Současně platná legislativa se po celou dobu její účinnosti projevila jako zcela nefunkční. Stát není schopen veřejný zájem na rovnováze mezi zvěří a prostředím, potažmo lesem, ani kontrolovat, ani vynutit. Státní správa na všech úrovních včetně té vrcholné neplní svou funkci a nemá v rukou efektivní nástroje pro řešení situace.
V kontextu probíhající změny klimatu a rozvíjející se lesní kalamity nevídaného rozsahu je zásadní změna přístupu státu nanejvýš aktuální. Zvyšování druhové pestrosti lesů jako základního adaptačního opatření, ani obnova kalamitních holin není při současné početnosti zvěře a míře poškození možná.
Je ohrožena samotná existence lesa s dalekosáhlými důsledky na stabilitu krajiny včetně jejího vodního režimu, klimatické funkce, funkce půdoochranné, rekreační a dalších.
Vyzýváme proto odpovědné státní činitele, aby neprodleně přijali skutečně účinná opatření, jimiž bude dosaženo nápravy výše popsaného stavu.
Novinky, Pro členy PSB, Pro lesníky, Pro veřejnost
V obecním lese obce Kryštofovo Údolí proběhl 21.9.2018 jednodenní terénní seminář s pochůzkou ve stopách semináře před 10 lety. Součástí pochůzky bylo představení Demonstračního objektu nepasečného hospodaření a vybrané demonstrační plochy.
Jan Duda, který nás celý den provázel a prezentoval jednotlivé ukázky, na závěr vycházky v malebném koutě nad Kryštofovým Údolím pronesl tato slova:
Velevážení pánové!
Přikládám dnešní naší poradě velikou důležitost, neboť tato má býti mezníkem mezi systémem lesního hospodářství, který se neosvědčil a mezi systémem novým, více k přírodě se vracejícím. Příroda sama ve svém mocném rozmachu ukázala nám kalamitou mniškovou cestu velmi zřetelně. Do lesa zavlečena byla nervosita moderní, výdělečné a rychlého zisku chtivé doby a my chceme tam zavésti rozumným přikloněním se k přírodě zase klid. Chceme též odložiti pohodlnost, která též byla velkou příčinou sázení rozsáhlých smrčin bez ohledu na stanoviště a chceme zakládati a pěstovati les přirozený, který klade ovšem na lesního hospodáře veliké požadavky. Jenom les přirozeně založený a pěstěný snese kritiku těch, kteří po nás přijdou. Vše nepřirozené a přírodu znásilňující se vymstí a v lese zvlášť katastrofálně. Nejsem nepřítelem smrku, naopak zdůrazňuji, že budeme smrkové porosty dále zakládati, ale rozumně a po zralé úvaze a omezíme je na místa, kam patří.
(Slova lesmistra Josefa Sekaniny, který je přednesl jako součást referátu na členské schůzi Ústřední jednoty Československého Lesnictva v Praze dne 19. února 1922, publikováno v 1. ročníku časopisu Lesnická práce z roku 1922, str.182)
V celém průběhu exkurze účastníci diskutovali také o škodách zvěří a jejich přetrvávajícím limitujícím vlivu na hospodaření a stav lesa. Na základě této diskuse Jan Duda navrhl text prohlášení, jež předkládáme účastníkům exkurze k vyjádření souhlasu:
Po odeslání přihlášky obdržíte platební údaje pro zaplacení členského příspěvku. Členský příspěvek je 100 Kč za kalendářní rok, počínaje rokem přihlášení. Pro studenty, důchodce a osoby na mateřské platí snížený příspěvek 50 Kč. Po zaplacení čl. příspěvku a zaregistrování na prosilvabohemica.cz Vám správce webu nastaví práva pro přístup do členské sekce s neveřejnými informacemi (seznam členů, mapa členů, diskusní fórum a další). Současně bude nový člen zahrnut do adresáře pro zasílání pozvánek na akce.
Zaregistrovaným členům PSB administrátor povolí vstup do privátní části webu, ve které získají přístup například k seznamu členů s kontaktními údaji a dalším neveřejným informacím.
Zaregistrovat se
Registrace
Zaregistrovaným členům PSB administrátor povolí vstup do privátní části webu, ve které získají přístup například k seznamu členů s kontaktními údaji a dalším neveřejným informacím.
Přihlásit se
Resetovat heslo
Zaregistrovaným členům PSB administrátor povolí vstup do privátní části webu, ve které získají přístup například k seznamu členů s kontaktními údaji a dalším neveřejným informacím.
