Vladislav Ferkl
Narozen 22. 7. 1937 v Mladé Boleslavi. Absolvoval lesnické učiliště v Květově u Milevska a pověstnou a u nás nejstarší píseckou „lesárnu“, střední lesnickou školu (dnes Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola B. Schwarzenberga) a následně lesnickou fakultu. Následovala celoživotní praxe jako z románu: od lesního dělníka až po ředitele někdejšího Lesního závodu Zbraslav. Mezitím sem tam nějaké „úřednické“ působení jak na kraji, tak na ministerstvu. Sice úřednické, ale odborné: na Ministerstvu životního prostředí, kde místo plánovaných dvou let, už jako pensista, zůstal let deset v odboru ochrany lesa zejména při řešení metodických úkolů v národních parcích a kontrolní činnosti ČIŽP. Máme-li jmenovat místa, která zasáhla do „lesního“ života Vladislava Ferkla a ovlivnila ho, tak především Květov, pak Kamenná Lhota, „dobříšská“ polesí Obora, Chouzavá, Svatá Anna a trošku oddálené polesí Bělohrad u Nečině později Trnová a Hvozdnice s tamními hájenkami. Ve finále od roku 1990 je Klokočná, 400 hektarů lesa nedaleko Říčan. Místo, které sám Vladislav Ferkl označuje za vyvrcholení svého celoživotního lesnického působení a kde již 30 let jako pěstitel lesa maximálně využívá přírodní procesy růstu a obnovy lesa a citlivě je usměrňuje k všeobecnému prospěchu. Je dlouholetým členem PSB.
Líbí se Vám tento příspěvek? Sdílejte ho...
Vladislav Ferkl
Narozen 22. 7. 1937 v Mladé Boleslavi. Absolvoval lesnické učiliště v Květově u Milevska a pověstnou a u nás nejstarší píseckou „lesárnu“, střední lesnickou školu (dnes Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola B. Schwarzenberga) a následně lesnickou fakultu. Následovala celoživotní praxe jako z románu: od lesního dělníka až po ředitele někdejšího Lesního závodu Zbraslav. Mezitím sem tam nějaké „úřednické“ působení jak na kraji, tak na ministerstvu. Sice úřednické, ale odborné: na Ministerstvu životního prostředí, kde místo plánovaných dvou let, už jako pensista, zůstal let deset v odboru ochrany lesa zejména při řešení metodických úkolů v národních parcích a kontrolní činnosti ČIŽP. Máme-li jmenovat místa, která zasáhla do „lesního“ života Vladislava Ferkla a ovlivnila ho, tak především Květov, pak Kamenná Lhota, „dobříšská“ polesí Obora, Chouzavá, Svatá Anna a trošku oddálené polesí Bělohrad u Nečině později Trnová a Hvozdnice s tamními hájenkami. Ve finále od roku 1990 je Klokočná, 400 hektarů lesa nedaleko Říčan. Místo, které sám Vladislav Ferkl označuje za vyvrcholení svého celoživotního lesnického působení a kde již 30 let jako pěstitel lesa maximálně využívá přírodní procesy růstu a obnovy lesa a citlivě je usměrňuje k všeobecnému prospěchu. Je dlouholetým členem PSB.