Články v LP

Zde postupně zveřejňujeme archív článků členů PSB v Lesnické práci. Jsou zde ale i některé články nečlenů, pokud se týkají principů Pro Silva. Prosím o upozornění na tajemnik@prosilvabohemica.cz, pokud zjistíte, že zde něco chybí.

Autor Název Zdroj Anotace Odkaz
Jan Metzl Poučení ze zdolávání holin a jak postupovat při změně klimatu LP 10/2017 Katastrofální nárůst kalamitních holin v oblasti severní Moravy si vyžaduje mimořádných lesnických a mysliveckých kroků. Pro někoho možná bolestných, ale nevyhnutelných. Můžeme se poučit, jak byly bezúspěšně zdolávány holiny před šedesáti lety na LZ Karlovice, a z těchto zkušeností navrhnout, jak postupovat nyní. Celý článek
Jan Kozel Pro Silva v borových porostech po 10 letech LP 9/2017 Zpráva z venkovní pochůzky v lesích spravovaných Městskými lesy Doksy pod vedením Petra Válka. Celý článek
Jan Kozel Klimatická změna a přestavby borových porostů LP 9/2017 Přehled příspěvků na semináři pořádaném PSB 12.-13.5.2016 v Doksech Celý článek
Miloslav Singer Naturenet – síť ekologických vazeb LP 9/2017 Příroda nestvořila les k produkci dříví. To je skutečnost, se kterou se budeme muset paradoxně smířit, pokud budeme chtít i v období klimatických změn naplnit poptávku po této surovině. Bez respektování biologických a ekologických funkcí lesních společenstev se bude jejich produkční schopnost s velkou pravděpodobností již v blízké budoucnosti prudce snižovat. Jejich obnova je spojená s regenerací sítě ekologických vazeb. Budu ji v tomto článku nazývat NatureNet. Celý článek
Michal Třeštík, Vilém Podrázský Je jedle bělokorá meliorační
dřevinou?
LP 9/2017 Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) patří k významným dřevinám přirozené druhové skladby středoevropských lesů a je řazena k velmi důležitým dřevinám melioračním a zpevňujícím. V této kategorii figuruje ve většině cílových hospodářských souborů (CHS) od nejnižších po nejvyšší polohy pro různé typy stanovišť. Zatímco zpevňující role jedle v lesních porostech, zejména smrkových, je těžko zpochybnitelná, její meliorační funkce je založena spíše na empirii a představách než na výsledcích výzkumu. Celý článek
Jiří Korecký, Milan Lstibůrek Genetika a šlechtění lesních dřevin
Obecné zákonitosti uchování a přenosu genetické informace
LP 9/2017 Příspěvkem v tomto čísle Lesnické práce bychom chtěli zahájit sérii několika článků, které se budou věnovat tématům lesnické genetiky a jejího využití v lesnictví, zejména při šlechtění lesních dřevin. Náplní úvodního příspěvku je pojednání především o obecných principech uchování a přenosu genetické informace. Byť předpokládáme, že většina čtenářů je s obecně platnými pravidly genetiky seznámena již z dob svých studií, malou rekapitulaci pro osvěžení paměti považujeme za
důležitou. Zároveň tím bude vytvořena určitá platforma, která je nezbytným minimem pro snadné porozumění dalším tématům naší minisérie.
Celý článek
Jan Kozel Péče o les očima bavorského
šlechtice
LP 8/2017 Soukromé lesy právníka Maximiliana von Waldenfelse v okolí města Arzberg slouží především jako zdroj příjmů
pro správu rodinného zámku Röthenbach (Schloss Röthenbach bei Arzberg). Majetek zahrnuje 350 hektarů lesů ve dvou ucelených blocích – Weidenhof a Kohlberg. Malí vlastníci lesa v Bavorsku, včetně pana Waldenfelse,
využívají služeb státních revírníků, kteří jim radí jak nejlépe spravovat svůj majetek. Současně jsou členy svazů vlastníků lesů, jež zajišťují dobrou pozici např. při obchodu se dřívím.
Celý článek
Jan Kozel Převod pasečného lesa v majetku města Münchberg LP 8/2017 Lesy města Münchberg leží na okraji bavorských Smrčin (Fichtelgebirge) v nadmořské výšce 650–800 m n. m.,
kde se roční srážkové úhrny pohybují v intervalu 1 000 – 1 100 mm. 350 hektarů rozsáhlý majetek spravuje revírník státní správy lesů Dierk Schüder na objednávku města Münchberg. Současný správce zde působí 18 let a přetváří pasečný les na les trvale plně tvořivý s cílem těžit a zbytečně neinvestovat.
Celý článek
Miroslav Sloup Vliv zvěře na lesní ekosystém Krušných hor LP 8/2017 Vztah mezi zvěří a lesem je stále se opakující problém. Přijmeme-li určité zjednodušení, tak jde o hledání vyvážené rovnováhy mezi jednotlivými prvky ekosystému a jeho užitnými funkcemi. Specifickým problémem je způsob hodnocení vyváženého vztahu mezi zvěří a lesem. Dosavadní praxe upřednostňuje stanovení tak zvaného „únosného stavu zvěře“, kdy početnost zvěře zajistí přiměřené lovecké využití a zároveň nebude docházet k netolerovatelnému poškozování prostředí a hospodářských záměrů vlastníka. Přitom ekologickou únosnost honitby můžeme určit podle toho, jaké dopady má daná populace zvěře na prostředí. Z ekonomického hlediska jsou škody zvěří únosné tehdy, pokud významněji neomezují vlastníka lesa při naplňování jeho hospodářského záměru.
Posouzení ekologického i ekonomického hlediska je významné zejména v případech přeměn náhradních porostů v Krušných horách za dřeviny cílové s potřebným zastoupením dřevin melioračních a zpevňujících.
Celý článek
Vilém Podrázský, Karel Pulkrab, Roman Sloup, Jiří Kubeček Douglaska jako částečné řešení nedostatku jehličnatého dřeva LP 7/2016 Změny složení středoevropských lesů jsou neustále diskutovanou a praxí uplatňovanou skutečností. Zejména smrk ztepilý pak objektivně vykazuje v řadě oblastí problémy se sníženou vitalitou a stabilitou porostů. V současné době převažují spíše trendy návratu k více původní dřevinné skladbě, což s sebou nese i snižování podílu jehličnanů obnovovaných ve velké míře v minulých staletích. To může v blízkých desetiletích představovat problémy s kontinuální vysokou nabídkou jehličnatých sortimentů. Jako částečné řešení možného nedostatku jehličnatého dřeva se pak nabízí větší uplatnění douglasky tisolisté v lesním hospodářství České republiky. Celý článek
Jan Kozel Jeleni, nebo les?
Horský revír Meierhof
LP 6/2017 V okolí nejvyššího vrcholu pohoří Fichtelgebirge (Smrčiny) Schneebergu (1 051 m n. m.) v revíru Meierhof lesního závodu Selb Bavorských státních lesů se rozprostírají ideální stanoviště pro pěstování smrku. Nadmořská výška vrcholů (okolo 1 000 m n. m.) a roční srážkové úhrny (1 000 mm) budou i s perspektivou globální změny klimatu v následujícím století vhodné pro hospodaření se smrkem, ale ve směsi s jedlí, případně bukem. Určujícím druhem pro hospodaření v lese však není smrk, nýbrž jelen evropský. Nejvyšší stavy jelení zvěře v Německu byly podle místních lesníků v období tzv. Třetí říše, avšak ani po druhé světové válce nedošlo k významnému úbytku těchto kopytníků. Lesní porosty založené do roku 1990, kdy začal les být preferován před zvěří, jsou z velké části poškozené. Stromy napadené hnilobou znamenají nižší stabilitu porostů, ale především výrazně nižší tržní hodnotu dříví. Vysoké stavy zvěře, to jsou nízké příjmy z prodeje dříví a vysoké náklady na obnovu lesa. Od 90. let 20. století se v německé části Smrčin výrazně upřednostňuje stav lesa a nedílnou součástí jeho pěstování je důsledná regulace početnosti jelení zvěře. Celý článek 
Jan Kozel Nepasečné hospodaření v Bavorsku LP 6/2017 Lesní závod Selb Bavorských státních lesů spravuje prostřednictvím devíti revírů 15 tis. ha výhradně státního lesa. Část majetku leží v pohoří Fichtelgebirge (Smrčiny) a část v níže položené vnitřní části oblouku tohoto hřebene. Přírodní podmínky horského masivu, který je ve tvaru podkovy otevřené východním směrem, skýtají příhodné prostředí zejména pro pěstování smrku ztepilého. Na rozdíl od vlhkých hřebenů je vnitřek „podkovy“ (500–600 m n. m.) sušší (600–700 mm srážek) a klima má kontinentálnější charakter. To nahrává zdejší typické hospodářské dřevině borovici lesní. Přívlastek „hospodářské“ je zcela na místě, neboť historie jejího rozšíření v okolí Selbu je spojena výhradně s ekonomickými činnostmi zdejší lidské komunity. Celý článek
Pavel Bednář, Lucie Vítková Výroční zasedání Pro Silva
Europa aneb jak si stojí soudobé britské lesnictví
LP 6/2017 Představitelé jednotlivých národních poboček hnutí Pro Silva Europa se každoročně scházejí v rámci výročního setkání a zasedání, přičemž hostitelem je vždy některá z národních poboček. V roce 2016 se tak sjelo 49 delegátů národních poboček z mnoha evropských zemí a několik
hostů ze zámoří do skotského Stirlingu, aby si nejen vyměnili vzájemné zkušenosti a utužili společné myšlenky, ale aby navíc zhlédli i ukázky lesního hospodaření na Britských ostrovech.
Celý článek
Tereza Malčánková, Veronika Lukášová Modřín jako součást lesa přírodě blízkého
Seminář ČLS
LP 5/2017 Zhoršování zdravotního stavu a zvýšený úhyn některých dřevin, zejména pak smrku, v důsledku klimatických změn vyžaduje posouzení možnosti využití i jiných dřevin, například modřínu. Modřín opadavý vyniká v našich podmínkách dobrým zdravotním stavem a růstovými vlastnostmi, které dávají předpoklad pro jeho širší využití jako příměsi do našich lesů. Seminář České lesnické společnosti, který se konal 11. 4. 2017 v Roztokách u Křivoklátu za účasti více než 60 lidí, měl za úkol shrnout možnosti, jež modřín jako příměs v lesních porostech při svém současném zastoupení poskytuje. Celý článek
Miloslav Singer Tajemné transpozony ještě jednou LP 4/2017 V LP 03/2017 reagovala skupina vědeckých pracovníků z FLD ČZU v Praze – Milan Lstibůrek, Jiří Korecký, Jan Stejskal a Jaroslav Čepl – na můj článek „Tajemné transpozony“, uveřejněný v předchozím čísle LP. S ohledem na závažnost tématu se ještě jednou k tomuto článku vracím, abych se vyjádřil k některým vzneseným kritickým poznámkám. Celý článek
Antonín Martiník, David Dušek Potenciál mladších jedlových
porostů k přirozené obnově
pod chřadnoucím smrkem na severní Moravě
LP 4/2017 I přesto, že 70. a 80. léta minulého století byla ve znamení nové vlny industrializace lesnictví spojené s velkoplošným pěstováním především smrkových porostů, a to i tam, kam biologicky vůbec nepatří, se v té době na území tehdejších severomoravských státních lesů podařilo založit řadu jedlových skupin menšího rozsahu. V současnosti mají tyto skupiny kolem 40 let a kromě potřeby řešit jejich vhodnou výchovu – strukturalizaci – lze uvažovat o jejich přirozené obnově. Uvedené skupiny již začaly v nedávné době intenzivně plodit. Celý článek
Petr Horáček Jedle bělokorá
Vlastnosti dřeva a použití v lesnictví a dřevařství
LP 4/2017 Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je vedle smrku považována za jednu z nejdůležitějších jehličnatých dřevin pro průmyslové zpracování. Její hospodářský význam je nezpochybnitelný. Vlastnosti dřeva odpovídají dřevu smrkovému a i použití je podobné. Z lesnického hlediska plní jedle kromě funkce produkční i funkci meliorační a zpevňující dřeviny. Příspěvek se zabývá popisem stavby a vlastností dřeva a jeho využitím v dřevařství a navazujících průmyslových odvětvích. Dále se zabývá hodnocením zpevnění porostu běžnými melioračními a zpevňujícími dřevinami včetně jedle. Východiskem jsou mechanické vlastnosti dřeva v čerstvém stavu a materiálové indexy. Celý článek
Miroslav Červený Zkušenosti s udržením podílu
jedle bělokoré při zvyšování druhové pestrosti porostů
LP 4/2017 V tomto příspěvku bych se rád podělil o zkušenosti s pěstováním jedle, získané za 24 let působení na pozici revírníka na revíru Špankov, lesní správa Plasy, LČR s.p. (Manětínsko). Celou tu dobu hledám způsob, jak při dlouhodobě pro lesní ekosystém neúnosných stavech zvěře hospodařit, aby v obnovených plochách byla alespoň kostra porostu tvořena rovnými a zdravými stromy. Mottem při mých snahách se mi stalo lesnické přísloví: „Nezáleží, kolik jedlí vysadíme, ale kolik jich dokážeme ochránit před zvěří.“ Celý článek
Daniel Černý Jedle bělokorá, páteř evropských lesů LP 4/2017  12.–13. 10. 2016 se v Olšině u Horní Plané konala mezinárodní konference „Jedle bělokorá – páteř evropských lesů“. Pořádána byla pod patronací zájmového sdružení Šumavský Králováci a Vojenských lesů a statků ČR, s. p, divize Horní Planá. Celý článek
Jiří Korecký, Milan Lstibůrek, Jan Stejskal, Jaroslav Čepl Reakce na článek Miloslava Singera „Tajemné transpozony“ (LP 2/2017) LP 3/2017 V únorovém čísle Lesnické práce vyšel na stranách 42 až 44 článek s názvem „Tajemné transpozony, významný nástroj evoluce“. Především v jeho druhé polovině, kde autor prezentuje své myšlenkové úvahy, jde o směsici zjednodušujících a zavádějících tvrzení, proti kterým se jako členové Katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze cítíme potřebu ohradit. Celý článek
Vladislav Ferkl 26 let poznatků a zkušeností
z výběrného hospodaření
na Klokočné
LP 3-9/2017 Sedmidílný seriál článků o hospodaření v demonstračním objektu Klokočná Celý seriál
Karel Picura Deset let od Orkánu Kyrill
Anketa Lesnické práce
LP 3/2017 Anketa lesnické práce, v níž byl osloven také člen PSB Karel Picura Celý článek
Petr Čermák, Tomáš Mikita, Jan Kadavý Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných
klimatických změn
LP 3/2017 Vzhledem k současnému zastoupení smrku (necelých 51 %) v ČR a poměrně běžnému výskytu smrkových
porostů v 3. a 4. lesním vegetačním stupni (které se klimaticky pozvolna posouvají do 2., respektive 3. stupně) je zřejmé, že na rozsáhlých plochách území ČR jsou klimatické podmínky mimo ekologické nároky smrku, nebo můžeme očekávat, že se v relativně krátké době mimo toto rozpětí ocitnou. Důsledkem budou s vysokou pravděpodobností další epizody chřadnutí smrku. Hospodaření v lesích se nutně musí měnit tak, aby bylo schopné se na tyto změny adaptovat a omezit tak jejich možné negativní dopady.
Celý článek
Miloslav Singer Tajemné transpozony
Významný nástroj evoluce
LP 2/2017 Nutnost zajistit adaptabilitu našich monokulturních lesů na změny prostředí vyžaduje pochopení a respektování
mikrobiologických procesů. Ti lesníci, kteří se domnívají, že tento našim očím skrytý svět je pro jejich práci nepodstatný, se mýlí. Naopak, tyto procesy mají bezprostřední a zcela zásadní vliv na vývoj každého živého organizmu zvlášť, stejně jako na vývoj celého společenství, jakým je třeba les. Pokud chceme pochopit, jak příroda prosazuje své evoluční cíle, musíme se nejdříve seznámit s tím, jak pracuje na úrovni molekul, které nesou a následně uskutečňují genetickou informaci.
Celý článek
Vilém Podrázský Je současná klimatická změna
pro lesní hospodářství hrozbou, nebo příležitostí?
LP 1/2017 Změna klimatu je politickými kruhy i částí vědecké obce vykládána jako globální ohrožení a na základě toho řada
zemí zavádí nejrůznější regulace a limity. Přitom podobné změny v daleko větší míře probíhaly ve vzdálenější, ale i v poměrně blízké době a vyvolávaly nejrůznější socio-ekonomické dopady v rámci lidských společenství na celé planetě. Právě na lesnictví a lesní hospodářství je pak kladena značná část zodpovědnosti za odpovídající celospolečenské reakce, z čehož vyplývá snaha po silném vměšování nejrůznějších zájmových skupin a omezování lesnictví v tzv. celospolečenském zájmu. Cílem předkládaného příspěvku je poukázat na souvislosti klimatických změn a kulturně sociálních reakcí v minulosti a na fakt, že současná situace pro české lesnictví nepředstavuje jen ohrožení, ale i značnou příležitost z hlediska přístupu k lesnictví, lesům v krajině a k českému lesnímu hospodářství.
Celý článek
Milan Hron Chřadnutí porostů vlivem sucha a podkorního hmyzu,
vysoké nahodilé těžby, ale také zelená nafta nebo program revitalizace Krušných hor
LP 1/2017 Anketa lesnické práce, v níž byl osloven také předseda PSB Milan Hron Celý článek
Veronika Lukášová Krušné hory, jedno pohoří – dva přístupy k lesu i zvěři LP 11/2016 Zcela příznačné sychravé počasí přivítalo 6. 10. 2016 v Božím Daru, nejvýše položeném městečku v České republice, přes 130 účastníků dvoudenního odborného semináře, zaměřeného na vliv zvěře na lesní ekosystémy na české a německé straně této oblasti Krušných hor. Akci uspořádalo hnutí Pro Silva Bohemica ve spolupráci s městem Boží Dar a lesní správou Saských státních lesů Eibenstock. Převažující část setkání se odehrávala přímo v lesních porostech během dvou exkurzí na české i německé straně hranice. Hlavním cílem bylo ukázat, jak zásadní vliv má na vnášení jiných dřevin než smrku a na ekonomiku hospodaření přemnožená spárkatá zvěř. Celý článek
Antonín Martiník, Jan Sekanina, Daniel Schramm Zkušenosti se zakládáním přípravných porostů břízy, olše a osiky LP 11/2016 Vznik rozsáhlých kalamitních holin spojených především s chřadnutím, resp. velkoplošným rozpadem nepůvodních smrkových porostů, vede k úvahám o využívání přípravných dřevin a jejich porostů. V případě jejich akceptace, jako východiska vzniku nové generace lesa, je prvotní otázkou jejich vznik, resp. obnova a zakládání. Celý článek
Jaroslav Ponikelský, Tomáš Vrška Lesy Národního parku Podyjí. Jak se vyvíjely během 25 let jeho existence? LP 11/2016 V roce 2016 si připomínáme 25 let od vyhlášení Národního parku Podyjí. Nejmenší národní park (NP) v ČR, respektive jeho lesy procházejí dynamickou změnou svého stavu. Na jedné straně přibývá lesů ponechaných samovolnému vývoji (nejvyšší procentické zastoupení ze všech NP v ČR) a na straně druhé se postupně rozbíhají speciální managementová opatření zacílená na záchranu populací ohrožených druhů živočichů a rostlin. Variabilita porostních typů se tak stále rozšiřuje. Celý článek
František Kaňok Odkládat si peníze ze současných zisků pro budoucnost na důsledky sucha je nutnost LP 9/2016 Na jednání ekonomické komise OLH ČAZV jsme byli seznámeni zástupcem MZe úseku LH s programem, který schválila vláda ČR k řešení důsledků klimatických změn, usnesením č. 620 z 29. 7. 2015 s úkoly MZe a MŽP i s již užívanými možnostmi financování adaptačních opatření z MZe. Je tady rychlá reakce. Ale bude dostačující? Celý článek
Milan Hron, Aleš Erber Nepasečné lesy a lesnictví na Slovensku LP 9/2016 Během dvaceti let existence spolku navštívila Pro Silva Bohemica skoro všechny evropské země, kde se můžeme inspirovat a dozvědět více o pohnutkách, historii, praxi a významu nepasečného hospodaření. Někde jsme špičkové výsledky podložené dlouholetou zkušeností a výzkumem očekávali jaksi samozřejmě (Rakousko, Německo, Francie, Itálie…), jinde byla většina z nás velice překvapena, jak daleko se tamní lesníci v myšlení a výstavbě porostů dostali (Chorvatsko, Slovinsko, Belgie, Nizozemí…). Letos jsme si s příjemným pocitem historické sounáležitosti vybrali Slovensko. Celý článek

Nezkrácená verze přímo od autorů

Tomáš Myslikovjan 10. setkání beskydských lesníků. V hlavní roli tetřev a jeřábek LP 9/2016 Zpráva ze setkání Celý článek
Vladislav Ferkl Nepasečný les v našich podmínkách – jeho možnosti a význam LP 6/2016 Obdobně jako učinili M. Singer a J. Zahradníček svými příspěvky v LP 3/2016, i já mám potřebu se připojit k reakcím na článek J. Vovesného „Nepasečné, nebo pasečné formy a postupy hospodaření“, uveřejněný v únorovém čísle LP. Má potřeba se vyjádřit k obsahu článku je o to větší, že uváděný nesouhlas s nepasečným hospodařením byl cílen konkrétně na demonstrační objekt Klokočnou, kterou jsem před 26 lety zakládal právě k ověření možností a prokázání výhod provozního uplatnění nepasečných způsobů hospodaření v podmínkách zdejších lesů středních poloh. Celý článek
Petra Kulhanová Pokud nebudeme hospodařit přírodě blízce, jakou máme alternativu? LP 5/2016 Rozhovor s Vladimírem Zatloukalem. Celý článek
Veronika Lukášová Program TUH v Lesích ČR LP 4/2016 Anketa LP, v níž se ke koncepčnímu dokumentu LČR vyjádřil mimo jiné osobnosti také předseda PSB Milan Hron Celý článek
Jiří Zahradníček DEMONSTRAČNÍ OBJEKT KLOKOČNÁ
PŘÍLEŽITOST PRO UPLATNĚNÍ KONTROLNÍCH METOD HÚL
LP 3/2016 Nepasečné způsoby hospodaření v lese, ke kterým samozřejmě patří výběrný způsob hospodaření, z objektivních důvodů vyžadují uplatnění specifických metod hospodářské úpravy lesů. Pro zjištění stavu lesa a odvození etátu v nepasečném lese se tradičně využívají kontrolní metody. Statistická provozní inventarizace není vlastně nic jiného než o něco modernější forma kontrolních metod. Na demonstračním objektu Klokočná (LČR, s. p., LZ Konopiště, polesí Komorní Hrádek) proběhly od roku 2000 již čtyři opakované statistické provozní inventarizace, na základě jejichž výsledků je již možno hodnotit výsledky hospodaření a posuzovat trendy ve vývoji tamních lesů. Celý článek
Miloslav Singer Chvála lesa nepasečného LP 3/2016  Tímto příspěvkem reaguji na článek Josefa Vovesného „Nepasečné, nebo pasečné formy a postupy hospodaření?” uveřejněný v LP 02/2016. Důvodem je skutečnost, že vnímám nepasečný les poněkud odlišně než autor zmíněného článku. Na čtenáři pak ponechávám, aby oba texty sám vyhodnotil a učinil si svůj obraz o nepasečném lese a jeho možném přínosu v procesu adaptace lesních ekosystémů na přicházející změny prostředí. Celý článek
Josef Vovesný Nepasečné, nebo pasečné formy a postupy hospodaření? LP 2/2016  Nepasečné způsoby, formy a postupy hospodaření jsou v poslední době velmi frekventovanými pojmy v odborné literatuře i seminářích v terénu. Myšlenky přírodě blízkého hospodaření a jejich širší propagaci můžeme zaznamenat již v průběhu 20. století (ale i dříve) v oblasti Švýcarska, Baden-Wurtenbergska a Francie. Jejich realizace zvláště po 2. světové válce lze vidět na příkladech u sousedů v Bavorsku, v hospodaření klášteru Schlägl, i v dalších zemích a jednotlivě i u nás. K napsání příspěvku mě vede nesouhlas se stále častěji veřejně vyjadřovanými názory o uplatnění nepasečných způsobů všude, a to dokonce bez ohledu na stanoviště, lesní vegetační stupeň a aktuální porostní poměry. Celý článek
Vladimír Tesař Jak nakládat s lesem při stoupajících nárocích společnosti za měnící se ekologické situace LP 1/2016 Navzdory dosaženému lesnickému pokroku se nedaří lesní hospodářství provozovat bez problémů. Ty spočívají v setrvávání na lesní kultuře nastavené před zhruba 250 lety, která čelí periodicky se opakujícím zásahům přírodních živlů a na ně navazujícím patogenům, často do úplné destrukce zavedeného systému obhospodařování lesa. Odpověď opakováním stejné kultury zřejmě není správná. Celý článek
Miloslav Singer VRAŤME lesům možnost
REPRODUKCE
ZAJISTÍME TÍM JEJICH STABILITU
LP 1/2016 Dlouhodobý deficit srážek je v současnosti považován za hlavní příčinu chřadnutí našich lesů. Pokusím se
následně objasnit, že sucho je sice významným, ale až druhotným činitelem v tomto procesu. Skutečnou primární příčinu je třeba hledat jinde.
Celý článek
Petra Kulhanová. Rozhovor s Vladimírem Tesařem LESNÍ EKOSYSTÉMY BYLY VŽDY NĚJAK „OHROŽENY“ ČLOVĚKEM LP 1/2016 Občas se říká, že oboru chybí velké osobnosti, jako byl Konšel, Průša či Konias. Kdyby to byla pravda,
je to pro lesnictví smutná zpráva. Snad ale není na místě vidět věci tak černě. I v dnešní době můžeme říct,
že máme osobnosti, které mají vizi, dávají oboru nové impulsy a stojí za nimi práce hodná následování.
Jednou z takových je Vladimír Tesař.
Celý článek
Jan Kozel NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA 2012-2015 DOBA ÚMYSLNÁ LP 1/2016 Uplynulé čtyři roky v životě lesních ekosystémů národního parku Šumava (dále NPŠ) ve vlastnictví státu lze charakterizovat jako dobu úmyslnou. Ostatně kdy jindy aplikovat tento přívlastek, než v periodě obsahující
vůbec nejvyšší podíl úmyslných těžeb v historii našeho největšího národního parku. V roce 2014 dosáhl podíl
úmyslné těžby nedostižných 74 %, a to je při průměrném 17% podílu těchto těžeb v NPŠ mezi roky 1996-2015
opravdu výjimečná hodnota. Vedle této pozitivní zprávy je však třeba mít na paměti, že v drtivé většině se
lesníci v NPŠ potýkají s těžbami nahodilými (83 % v intervalu let 1996-2015), a doba úmyslná tak na Šumavě
nebývá dlouhá.
Celý článek
Miroslav Červený ZAJIŠTĚNÍ POROSTU
ZKUŠENOSTI Z PRAXE
LP 1/2016 Ve svém příspěvku bych se chtěl dotknout problémů, s nimiž se setkává lesník ve snaze dostát kritériím zajištěného porostu, a reagovat tím na příspěvky Antonína Martiníka: Od zajištění lesního porostu k zajištěnému lesu a Miloslava Singera: Zajištěná kultura bez záruky stability budoucího lesa publikovaných v LP 10/2015. Celý článek
Vladislav Ferkl VEJDE SE EKONOMIKA A EKOLOGIE DO JEDNOHO LESA? LP 11/2015 Pro úspěšnost každého, v daném případě výběrného způsobu hospodaření, jsou důležité jeho ekonomické výsledky. Ne jinak je tomu i u Lesů České Republiky na 393 ha demonstračním objektu Klokočná (polesí Komorní Hrádek, LZ Konopiště) při ověřování možností provozního uplatnění ekologicky hodnotnějšího výběrného způsobu hospodaření v podmínkách produkčních lesů středních poloh. Vzájemné porovnávání ekonomické výhodnosti pasečného a nepasečného hospodaření zde probíhá v letošním roce již plných 25 let. K tomuto výročí byl 25. 6.2015 na Klokočné uskutečněn tradiční celostátní seminář za účasti více jak 130 odborníků, včetně významných osobností z lesnického i ochranářského prostředí. Celý článek
Miloslav Singer ZAJIŠTĚNÁ KULTURA BEZ ZÁRUKY STABILITY BUDOUCÍHO LESA LP 10/2015 Definice zajištěné kultury se stala v lesnictví tak běžným pojmem, že ji většinou automaticky považujeme za záruku správně založeného lesa. Tento nekritický pohled je jednou z příčin minulých, současných, ale i budoucích problémů spojených s omezenou vitalitou a stabilitou našich lesů. Pokusme se společně zjistit, proč jsou kritéria zajištěné kultury ve světle aktuálních poznatků přírodních věd již dávno zastaralá. Odhoďme rutinu a nahraďme ji upřímnou snahou dobrat se objektivního poznání. Diskutujme na toto téma. Tento článek považujte za počátek diskuze. Celý článek
Rozhovor s Philem Morganem, prezidentem Pro Silva Europa ZMĚNY KLIMATU
JSOU HLAVNÍM RIZIKEM
PRO EVROPSKÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY
LP 10/2015 Dvacetileté výročí Pro Silva Bohemica, výroční zasedání Pro Silva Europa (PSE) v České republice a s tím spojené
návštěvy prezidenta tohoto hnutí byly impulsem k rozhovoru o Pro Silva Europa s jejím prezidentem.
Tématy našeho korespondenčního rozhovoru se staly hlavní myšlenky PSE, reakce na klimatické změny, spolupráce se dřevozpracovateli, ale i situace lesního hospodářství ve Spojeném království.
Celý článek
Antonín Martiník OD ZAJIŠTĚNI LESNÍHO POROSTU K ZAJIŠTĚNÉMU LESU LP 10/2015 Současné lesnictví trápí celá řada problémů ať již podstaty biologicko-produkční, nebo sociokonomické. Jedním z palčivých problémů je i stávající legislativa, řada lesníků vnímá nedostatečnou pružnost a omezení ve využívání tvůrčích postupů při respektování zásad trvale udržitelného lesnictví. Oblastí, které by jistě slušela revize, je legislativa na úseku obnovy, kam nepochybně patří zajištění lesních porostů. Celý článek
Milan Hron, Tomáš Vrška VÝROČNÍ ZASEDÁNÍ PRO SILVA EUROPA V ČESKÉ REPUBLICE LP 10/2015 Sdružení Pro Silva Europa (PSE) bylo založeno v roce 1989 několika význačnými evropskými lesníky pro podporu hospodaření přírodě blízkými nepasečnými způsoby. S rostoucím zájmem a přibývajícími výsledky se rozrostlo do většiny evropských zemí (24 poboček) a před několika lety vznikla pobočka i v Nové Anglii (6 nejseverovýchodnějších států USA). Přestože by se mohlo zdát, že růstové podmínky v různých členských zemích jsou až dramaticky rozdílné a sdílení zkušeností z pěstění lesa je velmi obtížné, není tomu tak. Důkazem bylo i zářijové výroční zasedání Pro Silva Europa v České republice. Celý článek
 Miroslav Sloup  Využití olše v lesním hospodářství i mimo les LP 8/2015 Z iniciativy státního podniku Lesy České republiky je každoročně vyhlašována dřevina, která se v daném roce,
v rámci výchovných a vzdělávacích aktivit, přibližuje široké veřejnosti. V roce 2015 byla vybrána olše. V ČR je původní olše lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (A. incana) a olše zelená (A. alnobetula). Olše lepkavá a olše šedá jsou rychlerostoucí pionýrské dřeviny, s relativně krátkou životností. Olše zelená má meliorační půdoochrannou funkci a užívá se v horských oblastech narušených antropogenní činností tam, kde lesní půda byla degradována v důsledku ztráty svrchní vrstvy.
Celý článek
Miroslav Sloup, Vít Skála POSTŘEHY Z VENKOVNÍ POCHŮZKY ČLS NA LS PLASY LP 8/2015 Venkovní pochůzka po demonstračním objektu na LS Plasy (26. 5. 2015) byla zaměřena na hospodaření v genové základně dubu zimního (DBZ) a v semenném sadě borovice lesní. Akci s více než 50 účastníky uspořádala ČLS ve spolupráci s LČR LS Plasy a ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka ČLS Plzeň. Celý článek
Vladislav Ferkl SONDA DO SVĚTA MOŽNOSTÍ A HODNOT VÝBĚRNÉHO ZPŮSOBU HOSPODAŘENÍ V PODMÍNKÁCH NAŠICH LESŮ LP 8/2015 Čtvrt století systematické práce je pro lesního hospodáře celou generací jeho aktivní činnosti. Čtvrt století pro vývoj lesa je sice jen dílčí etapou, která však již může leccos napovědět, zda to člověčí snažení mělo smysl a bylo přínosem tomu, čemu mělo sloužit – lesu a lidem. Věřím, že si jako hospodáři na DO Klokočná můžeme po 25 letech na tuto otázku odpovědět kladně. Celý článek
Tomáš Vrška K čemu potřebujeme výmladkové lesy ve 21. století? LP 6/2015 Na tuto stručnou otázku se pokoušelo na Mendelově univerzitě v Brně najít odpověď při svých vystoupeních a diskuzích 130 vědců z 23 zemí světa. Od 9. do 11. dubna 2015 se zde konala mezinárodní vědecká konference Coppice forests: past, present and future. Záštitu nad ní převzala mezinárodní unie lesnických výzkumných organizací – IUFRO – a k překvapení organizátorů zaujala nejenom vědce ze zemí s tradicí výmladkového hospodaření, ale i kolegyně a kolegy např. z Japonska, Kanady, Jihoafrické republiky nebo Finska, kteří prezentovali výsledky výzkumu výmladkového hospodaření ve svých zemích. Celý článek
Jan Příhoda Pro Silva Bohemica slaví dvacetiny LP 6/2015 I když v životě lesa není 20 let mnoho, u profesního sdružení lesníků stojí 20leté výročí jistě za povšimnutí.
Členové Pro Silva Bohemica (PSB) se snaží praktikovat a prosazovat co možná největší využití přírodních procesů
v lesním hospodaření. Výsledkem jejich snažení by měly být lepší a trvalejší hospodářské výsledky při zachování
nepřetržitosti plnění všech funkcí lesů. V praxi to znamená hledání a ověřování tzv. přírodě blízkých, nepasečných způsobů obhospodařování lesa, které se mnozí z členů PSB snaží uvádět v praxi. A dnes již můžeme některé výsledky jejich práce vidět na vlastní oči, a to nejen na demonstračních objektech.
Na zrod Pro Silva Bohemica, vývoj její činnosti a začlenění do pěstebních postupů nebo očekávání v uplatňování principů Pro Silva jsme se zeptali zakládajícího předsedy prof. Vladimíra Tesaře, Tomáše Vršky, předsedy PSB z období 2005 -2014, a současného předsedy Milana Hrona.
Celý článek
Jan Kozel Od pasečného lesa k lesu trvale tvořivému. 20 let Pro Silva Bohemica LP 6/2015 V rámci výroční konference „20 let hnutí Pro Silva v České republice“, která se uskutečnila ve dnech 23.-24.4.2015 v Brně, proběhla také terénní exkurze „Nepasečné hospodářství ve smtíšených porostech ŠLP Masarykův les Křtiny MENDELU v Brně“. Terénní pochůzka představila nepasečné formy hospodaření, od dlouhodobě sledovaného hospodářského souboru porostů v převodu na les výběrný Klepačov a Pokojná hora přes objekt sloužící k zachycení potenciálního stavu přírodního a produkčního potenciálu NPR Habrůvecká bučina až po nejnovější počin, provozní koncepci převodu na les trvale tvořivý. Přes 60 účastníků tak zhlédlo zdařilé ukázky spojení provozní praxe přírodě blízkého lesního hospodaření podle principů Pro Silva s výzkumnými záměry Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Celý článek
Vladislav Ferkl Čtvrt století výběrného hospodaření na Klokočné LP 5/2015 Letos je to již 25 let od doby, kdy se na lesnickém úseku Klokočná (LČR, LZ Konopiště) nevykácela jediná holina a dříve pasečný způsob hospodaření na cca 400 ha porostní půdy se již čtvrt století systematicky převádí na výběrný. Od roku 2006 se tak děje ve spolupráci a péči „čtyřdohody“ organizací, které o provozní ověření a výsledky tohoto přírodě bližšího, ekologického způsobu obhospodařování lesa, zaměřeného na produkční využívání, projevily zájem. Celý článek
Miloslav Singer Usměrněná sukcese, jediná možnost založení stabilního lesa na holinách LP 4/2015 Při přestavbě lesa věkových tříd na les nepasečný vznikají rovněž holiny, a to zásahem přírody, která odmítá tolerovat vývoj nestabilních společenství. Chceme-li dosáhnout více než pouhého zalesnění holiny, tedy dlouhodobě zdravého a stabilního lesa, musíme postupovat v souladu se záměry přírody, což v tomto případě znamená jedinou možnost: zařadit sukcesi jako nezbytnou součást běžné lesnické praxe. Bez sukcese nelze řešit problémy s chřadnutím či omezenou vitalitou našich lesů, obzvláště pak smrkových monokultur. Celý článek
Antonín Martiník Kalamitní holina v národní legislativě LP 4/2015 V diskuzi nad novým lesním zákonem se nelze vyhnout ani problematice obnovy lesa. Kromě základních východisek, tj. lhůt a parametrů úspěšné obnovy, resp. zajištěného porostu, se jeví důležitá i otázka obnovy lesa na holinách kalamitních, která by mohla nebo spíše měla probíhat odlišně od obnovy záměrné (tradiční). Celý článek
Miloslav Singer Diferencovaná probírka, první krok na cestě k nepasečnému lesu LP 1/2015 Tímto článkem bych se rád podělil se všemi příznivci alternativních způsobů hospodaření v lesích o své zkušenosti, které postupně získávám v obecních lesích Obora při přestavbě lesa věkových tříd na les nepasečný. Přestože se mi důsledná aplikace této probírky v praxi plně osvědčuje již 20 let, předesílám, že je to jen jedna z řady cest, jak přestavbu lesa věkových tříd uskutečnit. Celý článek
Miloslav Singer  Obecní lesy Obora – 20 let bez pasek LP 4/2014 Opustit les věkových tříd vyžadovalo v devadesátých letech minulého století – stejně jako dnes – notnou dávku
odvahy. Většina lesnické veřejnosti se nechce zbavit jednoduchého a rutinního přístupu k hospodaření, který les věkových tříd umožňuje. Základní podmínkou úspěchu nového způsobu hospodaření je součinnost tří faktorů: vize odborného lesního hospodáře, ztotožnění se vlastníka lesa s netradičním přístupem k jeho majetku a zodpovědnost lesních dělníků při dodržování požadovaných pracovních postupů.
Celý článek
Miroslav Červený POROVNÁNÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÉHO A HOLOSEČNÉHO HOSPODAŘENÍ NA MANĚTÍNSKU  LP 7/2014 Praktikování přírodě blízkého hospodaření, které propaguje sdružení Pro Silva Bohemica, je mimo jiné snahou o využití přírodních sil při pěstování lesa s cílem redukovat zbytečné, zejména pěstební náklady. Tak, jak jsou pestré přírodní poměry a stávající porosty v naší republice, i přírodu sledující hospodaření bude mít proměnlivý obraz. Asi nejčastější asociace pro uplatnění výběrných principů jsou smíšené porosty stín snášejících dřevin – smrku, jedle a buku. Jsem přesvědčen, že tyto obecné principy lze s úspěchem použít i v lesích s přirozeným výskytem borovice. Celý článek
Rozhovor s Miroslavem Sloupem Naprosto nám chybí trvalý a soustředěný tlak na udržení vyváženého stavu mezi lesem a zvěří LP 7/2014 V souvislosti s nevyřešeným problémem škod zvěří na lesních ekosystémech, ale i probíhající polemikou o smyslu a dopadech nového přístupu státní správy myslivosti k problematice normovaných stavů zvěře (pokutování uživatelů honiteb za jejich překračování) jsme o rozhovor na toto téma požádali společně s redakcí Světa myslivosti Ing. Miroslava Sloupa, který se problematice škod zvěří a návrhům opatření k jejich snižování dlouhodobě věnuje. Celý článek
Jan Kozel LANDTEIL – 70 LET PŘÍRODĚ BLÍZKÉHO
LESNÍHO HOSPODAŘENÍ
LP 8/2014 Členové Pro Silva Bohemica, pobočky České lesnické společnosti a příznivci nepasečných způsobů lesního hospodaření absolvovali ve dnech 23.-26. 4.2014 studijní cestu do Německa. Neobvyklá a záviděníhodná
kontinuita odklonu od modelu lesa věkových tříd k přírodě blízkým formám hospodaření je zavedla do proslulého dolnosaského revíru Landteil.
Celý článek
Antonín Martiník, Kateřina Houšková, Eva Palátová PŘEDOSEVNÍ PŘÍPRAVA OSIVA DOUGLASKY TISOLISTÉ, PŘEDPOKLAD ÚSPĚCHU PŘI PĚSTOVÁNÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU LP 8/2014 Přes nezpochybnitelné výhody přirozené obnovy bude pravděpodobně v budoucnosti, stejně jako je tomu v současnosti, převažovat u douglasky v ČR obnova umělá. Důvodem je snaha dostat douglasku do porostů, kde není zastoupena, případně tam, kde je přirozená obnova jinak limitována. Jedním z problémů spojených s umělou obnovou, resp. pěstováním sadebního materiálu douglasky, je nízká výtěžnost osiva, která se u této dřeviny pohybuje kolem 20 %. Celý článek
Tomáš Vrška 25 LET ČINNOSTI PRO SILVA EUROPA LP 8/2014 Když se v září 1989 sešlo ve slovinské obci Robanov Kot prvních 35 zakládajících členů tohoto nevládního
sdružení, nepochybně si všichni přítomní uvědomovali, na jak dlouhou trať se vydávají. Nikdo z nich ale asi
netušil, jak početné bude účastnické pole o čtvrtstoletí později. Letos v září se Pro Silva Europa
(www.prosilvaeurope.org) dožívá krásných svěžích 25 let, je myšlenkově dospělá a stále roste.
Celý článek
Tomáš Vrška, Vladimír Tesař DOUGLASKA TISOLISTÁ V SYSTÉMU PŘÍRODĚ BLÍZKÉHO HOSPODAŘENÍ LP 8/2014 Přírodě blízkému obhospodařování lesů podle principů Pro Silva je často z neznalosti podsouvána snaha pouze
přiblížit hospodářské lesy obrazu lesů přírodních – do jisté míry vizualizovat jejich podobu a přitom odebírat
dřevní hmotu. Jeho hlavním principem však vždy bylo a zůstává co nejvyšší smysluplné využití tvořivých přírodních sil – tedy např. kompetičních procesů a automatického vylučování slabších stromů – tzv. biologické automatizace, která nejenom šetří drahé lidské vstupy, ale pomáhá porostům adaptovat se v měnících se podmínkách prostředí. Biologická automatizace s sebou zároveň přináší růstový úspěch nejodolnějších a nejkvalitnějších stromů a podporuje vytváření odolných, prostorově rozrůzněných porostů.
Celý článek
Tomáš Vrška BUDOUCÍ KONCEPTY NEPASEČNÉHO
HOSPODAŘENÍ V MĚNÍCÍM SE SVĚTĚ
LP 8/2014 Titulek tohoto článku byl zároveň názvem 9. mezinárodní konference organizované Mezinárodní unií lesnických výzkumných organizací- IUFRO, divizí Uneven-Aged Silviculture, tedy pěstění nestejnověkých lesů, pro které se u nás častěji používá název nepasečné pěstění lesů (hospodaření), neboť nestejnověká skladba lesa je a priori spojena s nepasečnými způsoby hospodaření. Celý článek
František Kaňok ZKUŠENOSTI S LESNICKÝMI PRACEMI A PRODEJEM DŘÍVÍ Z POLSKA LP 2/2013 Řada lesníků z ČR se během uplynulých dvaceti let zúčastnila exkurze do Polska. Jednou z příležitostí vidět hospodaření u sousedů nabídla exkurze Pro Silva Bohemica v roce 2010, kde účastníci mimo jiné navštívili lesní správu Losie v oblasti Regionálního ředitelství státních lesů (RDLP) Krakow, kde viděli podrostní způsoby hospodaření v karpatské oblasti Nízkých Beskyd. V předkládaném článku chci zdůraznit zkušenost, že základem pro úspěšné zvládnutí podrostního způsobu hospodaření s minimálními škodami na náletech a nárostech a trvalé udržitelnosti je odbornost a přímý vztah živnostníků k lesu. Na tomto příkladu chci přiblížit systém zadávání prací a služeb pěstební činnosti a výroby dříví na OM a systém prodeje dříví v režii státních lesů přes internetové aukce, kdy jsou od sebe odděleny služby a prodej. Celý článek
Jan Kozel Přírodě blízké lesní hospodaření v Krkonoších LP 11/2013 PRO SILVA BOHEMICA, pobočka České lesnické společnosti, a Správa Krkonošského národního parku uspořádaly dne 13. 9. 2013 exkurzi nazvanou 20 let přírodě blízkého obhospodařování lesů Krkonoš. V roce 50. výročí založení našeho nejstaršího národního parku se připomíná i další kulaté výročí, a to 20 let přímého hospodaření Správy KRNAP ve státních lesích na území Krkonošského národního parku a v jeho ochranném pásmu. Celý článek
Jan Příhoda 20 LET PŘESTAVEB SMRKOVÝCH MONOKULTUR NA MAJETKU BELCREDI (Rozhovor s Jiřím Drimlem z Lesní správy Belcredi) LP 7/2013 Přestavby smrkových monokultur na stabilnější porosty s vyšší odolností vůči klimatickým výkyvům, s vyrovnanější produkcí a ekologicky i ekonomicky rozumným zastoupením smrku jsou tématem lesnických diskusí již desítky let. O tom, že tyto cíle lze úspěšně nastartovat již během dvaceti let jsme se mohli přesvědčit na terénní exkurzi Pro Silva Bohemica konané na LHC Belcredi – Jimramov. Průvodcem exkurzí byl lesní hospodář Ing. Jiří Driml, kterého jsme se písemně zeptali na jeho praktické zkušenosti s přestavbou smrkových monokultur na Českomoravské vrchovině. Celý článek
Libor Janda ZKUŠENOSTI S PŘEVODEM LESA VĚKOVÝCH TŘÍD NA LES TRVALE TVOŘIVÝ II. LP 5/2013 V minulém vydání Lesnické práce jsem se zaměřil na převod lesa v předmýtních porostech a v mlazinách a vnášení melioračních a zpevňujících dřevin včetně přirozeného zmlazování jedle. V tomto čísle se věnuji převodu v mýtních porostech, dlouhodobému působení zástinu na nárosty zmlazení, kritériím výběru jednotlivých stromů k těžbě a cílenému využívání světlostního přírůstu. Celý článek
Libor Janda ZKUŠENOSTI S PŘEVODEM LESA VĚKOVÝCH TŘÍD NA LES TRVALE TVOŘIVÝ I. LP 4/2013 Rád bych se s kolegy, čtenáři Lesnické práce, podělil o své poznatky a zkušenosti s převodem lesa věkových tříd na les trvale tvořivý, o který usiluji u Správy městských lesů Jihlava, s.r.o., na lesním úseku Stonařov. Jedná se převážně o smrkové porosty s vtroušeným modřínem a borovicí a pomístným výskytem jedle v 5. LVS. Hlavními SLT jsou 5S, 5K, 5P a 5O. Celý článek
Pavel Bednář, Tomáš Vrška, Libor Janda NEPASEČNÉ HOSPODAŘENÍ VE SLOVINSKU LP 12/2012 Pobočka České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica navštívila v září 2012 v rámci svých pravidelných zahraničních studijních cest Slovinsko. Zemi s vyspělým lesním hospodářstvím a více než padesátiletou tradicí nepasečného hospodaření v měřítku celého státu. Reportáž navazuje na příspěvek L. Dobrovolného v LP 9/2012 o principech a praktických výsledcích „free style silviculture“ ve Slovinsku (jeden z cílů naší exkurze) a snaží se celostně doplnit obraz současného slovinského lesnictví. Celý článek
Jan Duda NEPASEČNÉ HOSPODAŘENÍ VE SMRKOVÝCH POROSTECH VYSOČINY LP 9/2012 Nepasečně obhospodařovaných lesů, kde by lesníci mohli získávat inspiraci pro svou vlastní tvůrčí práci a porovnávat své zkušenosti, není dosud v České republice mnoho. Jeden z možných příkladů lze však najít v jihlavských městských lesích na lesnickém úseku Stonařov. O tento způsob hospodaření zde usiluje místní lesní Libor Janda. Česká komora odborných lesních hospodářů a Správa městských lesů Jihlava, s.r.o., zde uspořádaly dne 4. 5. 2012 odborný seminář „Nepasečné hospodaření ve smrkových porostech Vysočiny“. Celý článek
Lumír Dobrovolný SLOVINSKÉ PĚSTOVÁNÍ LESŮ „FREESTYLE“ LP 9/2012 Nárosty skupin, hloučků a jedinců smrku, jedle a buku z přirozené obnovy se dle povahy stanoviště nepravidelně střídají a překrývají s vyspělejšími růstovými fázemi a „přesílenými” stromy. Plocha spolu s věkem, hlavní atributy středoevropského lesnictví, zde rázem ztrácí na významu. Freestyle však v žádném případě neznamená svévolnou neřízenou péči o les nebo snad ponechání bez zásahu. Vývoj lesa se cíleně usměrňuje a kritéria těžby mají svá pravidla. Jde jen o to, oprostit se od svazujících zjednodušených schémat a naučit se využívat přirozených procesů lesa. Celý článek
Tomáš Vrška VÝBĚRNÝ LES A PROSILVA – K ÚVODNÍKU PANA PROFESORA SIMANOVA V LESNICKÉ PRÁCI 7/2012 LP 8/2012 Úvodníky by měly podněcovat k zamyšlení a k diskusi – červencový úvodník svoji roli splnil a vyvolal naši reakci. Nechceme černobíle polemizovat, protože s řadou věcí v něm lze souhlasit, ale rádi bychom některé uvedené informace doplnili, resp. dovysvětlili, protože se týkají hnutí ProSilva a jeho spojení s výběrným hospodařením v lesích. Celý článek
Miroslav Červený Hospodaření přírodě blízkým způsobem na revíru Špankov LP 8/2012 20 let ve funkci revírníka (1992–2012) a 3 po sobě jdoucí lesní hospodářské plány, to byl důvod pro zamyšlení nad působením na revíru Špankov, lesní správy Plasy, u Lesů České republiky, s. p. Celý článek
Jan Kozel NÁVRAT BUKU DO SMRKOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ LP 7/2012 Pro Silva Bohemica, pobočka ČLS, uspořádala ve dnech 17.–18. 5. 2012 v premonstrátském klášteře Želiv a v lesních komplexech LS Pelhřimov, LČR, s.p., seminář s exkurzí „Návrat buku do smrkového hospodářství“. Cílem akce, již LS Pelhřimov spolupořádala, bylo představení výsledků prací zabývajících se rozličnými způsoby aktivního vnášení buku do druhotných smrkových porostů s různým stupněm zápoje a využitím přirozené obnovy buku pocházející z jednotlivě vtroušených jedinců při přeměně druhové skladby stejnorodých smrčin. Exkurze pak představila dlouhodobé výsledky vnášení buku do smrkových porostů prostřednictvím maloplošných obnovních prvků mj. v oblasti genové základny smrku na LS Pelhřimov. Celý článek
Pavel Bednář LESY A LESNICTVÍ V BELGII LP 2/2012 Z pohledu lesnictví je Belgie zemí českým lesníkům více méně neznámou. Navzdory své poměrně malé rozloze se však vyznačuje nebývale různorodými přírodními podmínkami, které samy o sobě činí tuto zemi lesnicky zajímavou. Jak to s tamními lesy i lesnickým odvětvím vypadá, se pokusí alespoň v základních rysech nastínit následující příspěvek. Celý článek
Jan Kozel PŘÍRODĚ BLÍZKÉ PĚSTOVÁNÍ LESA V CHORVATSKU LP 12/2011 PRO SILVA BOHEMICA, pobočka České lesnické společnosti, uspořádala ve dnech 7.–10. 9. 2011 studijní cestu do Chorvatska se zaměřením na obhospodařování výběrných lesů v oblasti Dinaridů (Gorski Kotar), pěstování dubu letního ve Slavonii (nížina řeky Sávy) a management lesních ekosystémů na stanovištích Mediteránní oblasti (přímořská část Kvarneru). Součástí cesty bylo také seznámení s principy práce s veřejností při návštěvě Lesního parku Golubinjak a s ochranou přírody v Gorskem Kotaru (krasové jevy soutěsky Vražji prolaz). Celý článek
Miroslav Červený SMRK ZA KAŽDOU CENU? LP 10/2011 V květnovém čísle Lesnické práce byl uveřejněn článek profesora Simanova „Náš zákazník není náš pán“, kde autor varuje před úbytkem smrku. Chtěl bych na něj reagovat z pohledu praktického lesníka. Jako člen České lesnické společnosti, pobočky Pro Silva Bohemica, se snažím z důvodu větší efektivity hospodaření využívat při obnově i výchově lesních porostů více přírodních sil než přímých lidských vkladů. Souhlasím s autorem, že se nelze plně vrátit k původní dřevinné skladbě lesů. Ale určitě je třeba se snažit, aby v obnovovaných porostech byly zastoupeny všechny dřeviny, které by se na stanovišti v původní skladbě vyskytovaly, nebo alespoň ty, které zde dobře prospívají. Celý článek
Pavel Bednář PĚSTĚNÍ LESŮ V ARDENÁCH ANEB EXKURZE PRO SILVA WALLONIE LP 10/2011 Pozorní čtenáři Lesnické práce dobře ví, že se na těchto stránkách pravidelně objevují příspěvky z odborných exkurzí pořádaných Pro Silvou Bohemicou. Není také nic překvapivého na tom, že tyto exkurze jsou vždy směrovány do lesnicky velmi zajímavých míst nejen naší země, ale i v zahraničí. Že stejně dobrý „vkus“ na výběr exkurzně vhodných lokalit mají i další národní pobočky lesnického hnutí Pro Silva, dokázala akce organizovaná v červnu tohoto roku Pro Silvou Wallonií nedaleko belgického města Bullange. Jak vlastně vypadají tamní lesy a jaké praktické otázky dnes ve Valonsku lesníci řeší, poodhalili účastníkům pořadatelé setkání. Celý článek
Tomáš Vrška Úvodník LP 7/2011 Rok 1991 byl nejvýznamnějším rokem v historii českých národních parků. V březnu 1991 vyšla ve Sbírce zákonů tři vládní nařízení, kterými byly zřízeny Národní park Podyjí, Národní park Šumava a přehlášen od roku 1963 existující Krkonošský národní park. Následně od 1. července 1991 byly zřízeny Správa Národního parku Podyjí a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. V roce 1991 se také plnohodnotně rozběhly přípravy na vyhlášení Národního parku České Švýcarsko. Celý článek
Jan Kozel PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ A SPOLEČENSKÉ FUNKCE LESŮ LP 7/2011 PRO SILVA BOHEMICA, pobočka České lesnické společnosti, uspořádala ve dnech 5.–6. 5. 2011 ve spolupráci s Lesy města Brna, a.s., seminář „Jak naplnit zvýšené požadavky na společenské funkce lesů při přechodu k nepasečnému hospodaření?“. Sílící společenská poptávka po stabilitě, trvale udržitelném využívání a ochraně lesů se významně odráží v požadavcích na jejich celospolečenské funkce. Ve středoevropském prostoru veřejnost preferuje především funkce rekreační, kulturní a zdravotní, což je hmatatelné zvláště tam, kde lesy tvoří přirozené zázemí velkých měst a aglomerací. Bohaté zkušenosti s těmito specifiky mají lesníci spravující brněnské městské lesy, kde se konala exkurze s ukázkami přechodu k nepasečnému hospodaření. Celý článek
Lumír Dobrovolný PŘÍNOS JEDINCŮ BUKU VTROUŠENÝCH DO JEHLIČNATÝCH MONOKULTUR LP 3/2011 V posledních letech zaznamenáváme zmlazení buku v blízkosti vtroušených stromů rostoucích ve smrkových monokulturách. Tento jev neušel pozornosti a je s uspokojením přijímán lesníky starších generací, kteří poznali několik desetiletí neúrody. Řada z nich jej již využívá ve svých hospodářských záměrech. Nejsou si však jisti, zda postupují správně a zda mohou na takové zmlazování spoléhat. Celý článek
Miroslav Sloup DEMONSTRAČNÍ OBJEKT VELHARTICE – HOSPODAŘENÍ V PŘEDHŮŘÍ ŠUMAVY, ZÁPADOČESKÁ ČÁST PLO 12 LP 1/2011 Základem pro demonstrační objekt (DO) Velhartice jsou souvislé lesní porosty na vrchu Borek (859,1 m n.m.), jižně od obce Velhartice. Jde o pravý břeh říčky „Ostružné“, která je levostranným přítokem řeky Otavy. Organizačně patří pod LČR, s.p., LS Železná Ruda. Celý článek
Jan Kozel PŘÍRODĚ BLÍZKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V POLSKU LP 12/2010 PRO SILVA BOHEMICA, pobočka České lesnické společnosti, uspořádala ve dnech 7.–10. 10. 2010 studijní cestu do jihovýchodního Polska se zaměřením na přírodě blízké pěstování smíšených porostů jedle a buku a přeměny porostů přípravných dřevin na porosty s převahou jedle a buku. Převážná část studijní cesty se uskutečnila na území Polských státních lesů (Lasy Panstwowe) v Nadlesnictví (Nadlesnictwo) Losie a Gorlice v oblasti Nízkých Beskyd (Beskid Niski). Výjimkou byla půldenní návštěva Vzdělávacího střediska a muzea Magurského národního parku (Magurski park narodowy). Celý článek
Miroslav Sloup MĚSTSKÉ LESY DOMAŽLICE – HOSPODAŘENÍ V JIŽNÍ ČÁSTI ČESKÉHO LESA, PLO 11 LP 11/2010 PLO Český les tvoří západní část pohraničního pohoří, na jihu od Všerubského průsmyku až po Dyleň na severu. V jižní polovině Českého lesa, kde leží i náš demonstrační objekt, probíhá hlavní evropské rozvodí mezi povodím Dunaje a Labe. Celý článek
Miroslav Sloup KRÁLOVSKÝ HVOZD – LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ V „HERCYNSKÝCH SMĚSÍCH“ ČÁSTI HRANIČNÍHO ÚZEMÍ NA PLO ŠUMAVA LP 9/2010 Lokalita Královský hvozd zaujímá hraniční území mezi městem Železná Ruda a obcí Svatá Kateřina. Naprostá většina lesů je součástí státních lesů spravovaných organizací LČR, s.p., lesní správa Železná Ruda a Klatovy. Přestože leží v CHKO Šumava, nejsou zde podporovány (s výjimkou jednotlivých rezervací) snahy o rozšiřování bezzásahových zón jako v NP. Dlouhodobé hospodaření je zaměřeno na strategii trvale udržitelného rozvoje při maximálním využití vlastních sil přírody. Cílem je jak udržení ekonomické vyváženosti hospodaření při dodržení vhodné druhové směsi, tak i oprávněných požadavků ochrany přírody (respektování specifických požadavků na hospodaření v první zóně CHKO). Celý článek
Miroslav Sloup GENOVÁ ZÁKLADNA DUBU ZIMNÍHO NA LS PLASY LP 7/2010 Základem pro demonstrační objekt je genová základna (GZ) dubu zimního na LS Plasy, která se rozkládá na obou březích řeky Střely na revírechČeč iny (224 ha) a Doubrava (266 ha). Jedná se o nejzápadnější významný soustředěný výskyt dubu zimního v České republice. Celý článek
Miroslav Sloup KRUŠNÉ HORY I. LS HORNÍ BLATNÁ, LOKALITA MELUZINA LP 6/2010 Dlouhodobým problémem Krušných hor byly a jsou důsledky vysokého imisního zatížení, které byly důvodem vzniku „náhradních porostů“ v druhé polovině minulého století, jež po vytěžení imisemi poničených porostů měly odolávat působení zvýšeného imisního zatížení a přitom plnit i některé další (zejména mimoprodukční) funkce lesů. V jejich bezprostředním okolí na tzv. „zelené hranici“ byla snaha o zachování běžného hospodaření, kde les měl plnit veškeré své funkce včetně funkce produkční. Jaká je situace v těchto lokalitách v současnosti? Celý článek
Miroslav Sloup MANĚTÍNSKÁ VRCHOVINA BOROVÉ HOSPODÁŘSTVÍ NA CHUDÝCH PŮDÁCH ZÁPADOČESKÉ PAHORKATINY LP 4/2010 Restituce lesního majetku po roce 1990 přinesly pro nové majitele řadu otázek. V oblasti Západočeské pahorkatiny to byly zejména důvody nepříliš zajímavých ekonomických výsledků lesnického hospodaření na mnohdy až extrémně chudých stanovištích. Pro lepší pochopení principu hospodaření lesníci postupně seznamovali vlastníky s danou problematikou na základě venkovních ukázek, a tak postupně vznikl demonstrační objekt (DO) zabývající se běžným lesnickým hospodařením na chudých půdách přirozených borových stanovišť. Představovaný DO se nachází na LS Plasy, cca 20 km severně od Plzně v komplexu lesních porostů v těsném sousedství města Manětín. Celý článek
Pavel Starý BĚSTVINA PŘÍRODĚ BLÍZKÉ HOSPODAŘENÍ NA ÚPATÍ ŽELEZNÝCH HOR LP 3/2010 Jedním z vytčených cílů lesnického sdružení Pro Silva Bohemica je budování a doplňování sítě demonstračních objektů (DO), které ukazují různé stupně přechodu z klasického pasečného (holosečného) hospodaření na přírodě blízké. Také bývá používán výraz „přírodu sledující hospodaření“. Představovaný demonstrační objekt, nacházející se na revíru Běstvina (lesní správa Nasavrky, LČR, s.p.), je ukázkou práce vykonané na základě principů Pro Silva za posledních 15 let. Celý článek
Lumír Dobrovolný PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ (Kačina) LP 3/2010 Nepasečné hospodaření doposud není v lesnické teorii i praxi zcela ujasněným pojmem a snad právě proto může jeho uplatňování vzbuzovat u části lesnické veřejnosti určitou skepsi. Že k tomu při vysoce odborném a odpovědném přístupu lesního hospodáře není důvod se mohli 6. října 2009 přesvědčit účastníci tradiční podzimní exkurze pořádané pobočkou ČLS Pro Silva Bohemica. Tentokrát jsme při svých „přírodě blízkých“ toulkách zavítali do nižších lužních poloh na revír Kolín (LS Nymburk, LČR, s.p.). Celý článek
Otakar Schwarz ČERTOVA HORA LP 2/2010 Lokalita Černá hora je ukázkou uplatňování podrostního způsobu hospodaření na počátku obnovy porostů. Jedná se o trasu s několika zastávkami na JZ svahu Čertovy hory, tvořící levou stranu údolí Jizery mezi Harrachovem – Mýtem a Vilémovem, v nadmořské výšce od 700 do 860 m n. m., ve 3. zóně KRNAP. Je vedena převážně po lesních odvozních cestách propojených relativně pohodlnou stezkou. Délka trasy je cca 5 km s možností návratu do výchozího místa nebo s možností přistavení automobilu na konec trasy. Celý článek
Jan Kozel 20. VÝROČÍ ZALOŽENÍ PRO SILVA (Logarská dolina) LP 12/2009 Ve dnech 24.–27. 9. 2009 se do Logarské doliny ve Slovinsku sjeli příznivci přírodě blízkého hospodaření v lesích, aby si připomněli 20. výročí založení lesnického hnutí PRO SILVA EUROPA. 120 účastníků konference se v Kamniško-Savinjských Alpách, nedaleko od doliny Robanov Kot, kde bylo hnutí založeno, seznámilo s aktuálními otázkami přírodě blízkého hospodaření v lesích a diskutovalo o problémech v duchu titulu konference „Spolupráce praxe, vědy a vzdělávání – cesta k rozvoji přírodě blízkého hospodaření v lesích“. Celý článek
Petr Kantor, Václav Hurt LIMITY ZASTOUPENÍ SMRKU V HOSPODÁŘSKÝCH LESÍCH PAHORKATIN LP 7/2009 Usnesením vlády České republiky č. 1221 ze dne 1. října 2008 byl přijat Národní lesnický program II. Jeho strategickou prioritou je obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření. Nezastupitelným posláním programu je dále rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa i udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů. Tyto priority jsou zejména v chlumních oblastech ovlivněny, resp. ohroženy současnou antropickou zátěží i nejistotou vývoje klimatu v příštích decenniích. Diskutovaná je zde zejména otázka zastoupení naší nejrozšířenější a hospodářsky nejvýznamnější dřeviny – smrku. Celý článek
Jan Kozel PŘESTAVBY SMRKOVÝCH MONOKULTUR V PAHORKATINÁCH (Kostelec n.Č.l.)) LP 7/2009 Existence klimatické změny bez ohledu na to, co je její příčinou, a její dopady na lesní ekosystémy jsou stále pravděpodobnější. Jedním z oficiálně deklarovaných adaptačních opatření je zvyšování druhové, genové a věkové pestrosti lesů. Naléhavost těchto kroků, které jsou v souladu s principy Pro Silva, je v ČR zřetelná především v oblasti pahorkatin, kde se nejvíce projeví kontrast přímých dopadů změny podnebí a nepřirozené druhové skladby lesů. Proto uspořádala Pro Silva Bohemica, pobočka ČLS, ve spolupráci s Katedrou pěstování lesů FLD ČZU v Praze na půdě ŠLP v Kostelci nad Černými lesy ve dnech 28.–29. dubna 2009 seminář s exkurzí na téma „Přestavby smrkových monokultur v pahorkatinách“. Celý článek
Jiří Remeš PŘÍRODĚ BLÍZKÉ ZPŮSOBY PĚSTOVÁNÍ LESŮ LP 7/2009 Přírodě blízké způsoby hospodaření v lese se v posledních desetiletích dostaly opět do centra pozornosti lesnické veřejnosti. Jejich aktuálnost vyplývá z celkového stavu lesů i z posunu celospolečenské poptávky (nízká ekologická stabilita a časté kalamity monokulturních stejnověkých lesů, zvyšující se důraz na mimoprodukční funkce lesů, aktuální nebo očekávaný pokles ekonomické efektivnosti lesní výroby atd.). Uplatnění principů přírodě blízkého pěstování lesů v kulturních stejnověkých porostech vede k jejich postupné přestavbě. Tento problém se ovšem netýká pouze České republiky. Trend přestaveb monokulturních lesních porostů na porosty více strukturně a druhově diverzifikované se stal důležitým tématem lesního hospodářství i v jiných státech Evropy a také například v Severní Americe. Celý článek
Jan Kozel KALAMITA JAKO VÝCHODISKO PŘESTAVBY LESNÍCH POROSTŮ (Cvilín) LP 12/2008 Vysoký podíl nahodilých těžeb je dlouhodobým problémem českého lesního hospodářství, jehož příčiny jsou všeobecně známé stejně jako způsoby jeho nápravy. Stav lesů v ČR, zejména pak druhová skladba a nadnormální rozloha porostů starších 60 let, mj. důsledek hmyzích kalamit ve 20. a 30. letech minulého století, spolu s klimatickými změnami pak naznačují, že přestavby porostů za současné smrkové kalamity budou stále aktuálnější. Naléhavost této problematiky inspirovala pobočku České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica a pracovníky Lesní správy Město Albrechtice, LČR, s. p., k uspořádání exkurze „Přechod k nepasečnému hospodaření v průběhu smrkové kalamity“. Setkání se uskutečnilo 14. října 2008 na území LS Město Albrechtice. Celý článek
Jan Kozel PŘÍRODĚ BLÍZKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ VE SCHWARZWALDU (Freudenstadt) LP 9/2008 V rámci Evropského kongresu Pro Silva ve Freudenstadtu (19.–21. 6. 2008) pořadatelé připravili ukázky hospodaření zaměřené na přírodě blízké obhospodařování lesů. Jejich cílem bylo demonstrovat na praktických výsledcích 100 let uplatňování šetrných principů péče o les s plným využíváním stanovištního potenciálu k trvalým produkčním i mimoprodukčním užitkům. Exkurze do lesních porostů probíhaly dva dny a byly rozděleny na základní a fakultativní část. Základní exkurze představila lesy v okolí Freudenstadtu na šesti rozmanitých příkladech. Druhý terénní den vyplnilo šest fakultativních exkurzí, každá s dvěma ukázkami různých způsobů přírodě blízkého obhospodařování lesů na několika lesních majetcích v odlišných růstových podmínkách. Celý článek
Jean-Philippe Schütz Úvodník LP 7/2008 Jean-Philippe Schütz, emeritní profesor pěstování lesa na ETH Zürich, napsal úvodník do 7. čísla Lesnické práce. Celý článek
Jan Kozel ODKAZ BOUBÍNSKÉHO PRALESA LP 7/2008 150 let Boubínského pralesa a jeho odkaz pro lesní hospodářství, tak zněl název semináře, který uspořádala Pro Silva Bohemica, pobočka České lesnické společnosti, spolu s Lesy České republiky, s. p., Lesním závodem Boubín a Správou NP a CHKO Šumava. Setkání se uskutečnilo 27. května 2008 v prachatickém hotelu Park, kde si účastníci připomněli historii, současnost a význam této ojedinělé lesní rezervace, jejíž mezinárodní proslulost umocnila přítomnost zahraničních hostů v čele s prezidentem Pro Silva Europa Jean-Philippe Schützem. Oslava 150. výročí vyvrcholila exkurzí k pralesovitému jádru Národní přírodní rezervace (dále NPR) Boubínský prales a do okolních hospodářských lesů. Celý článek
Ladislav Řezník, Pavel Hubený NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE BOUBÍNSKÝ PRALES LP 7/2008 Boubín – šumavská hora osamoceně stojící stranou centrální Šumavy. Hora, na jejíchž jižních svazích se nachází jedna z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě. Hora, z které je nádherný rozhled do vnitrozemí i na pohraniční hřebeny a alpské štíty. Rozsáhlý lesní komplex masívu Boubína, který se rozkládá na rozloze téměř 7500 ha a společně se Solovcem a Bobíkem vytváří nezaměnitelné panorama, kterým již zdálky upozorňuje na svoji přítomnost a je jakýmsi prvním „majákem“ Šumavy. Svojí jedinečností a svým kouzlem přitahuje již celé generace lesníků i laické veřejnosti. Stejné jméno – Boubín – si propůjčil i odborný lesní hospodář, jemuž je svěřeno toto území (jež je v majetku českého státu) – státní podnik Lesy České republiky, lesní závod Boubín. Celý článek
Tomáš Vrška, Libor Hort ODKDY A PROČ CHRÁNÍME SAMOVOLNÉ PROCESY? LP 7/2008 Dlouhověkost lesa a s ní související potřeba kontinuity naší práce nás často ponouká ohlížet se zpět, k práci a činům našich předchůdců. Někdy tím skrýváme svou částečnou bezradnost ze současného stavu lesů, jindy dáváme průchod přílišné sentimentalitě, ale letos se můžeme s klidem ohlédnout a připomenout si dvě související výročí – vyhlášení ochrany Žofínského a Hojnovodského pralesa (1838) a Boubínského pralesa (1858). V obou případech šlo o ochranu lesů, které i nadále měly být ponechány samovolnému vývoji. Celý článek
Jiří Truhlář VZPOMÍNÁME NA JOSEFA KONŠELA A JEHO DÍLO LP 7/2008 Článek v rubrice Osobní zprávy k 50. výročí úmrtí Josefa Konšela Celý článek
Jan Kozel LESY KLÁŠTERA SCHLÄGL LP 7/2008 Klášterní lesy v okolí města Schlägl byly v popředí zájmu českých lesníků na sklonku 20. století, kdy se po otevření hranic naskytla možnost zhlédnout výsledky známého a pro mnohé také kontroverzního přístupu k pěstování lesa. Strukturalizující probírka a těžba cílových tlouštěk jsou pojmy spojené s Heinrichem Reiningerem, dlouholetým správcem lesního majetku kláštera Schlägl, a budily značnou pozornost zejména proto, že se jejich prostřednictvím Reininger snažil diferencovat stejnověké smrkové monokultury a zajistit nepřetržitost produkce lesa v trvalém porostním zápoji. Pěstební postupy uplatňované v klášterních lesích jsou zajímavé i pro příznivce Pro Silva, a proto se sem členové České lesnické společnosti, pobočky Pro Silva Bohemica, 28. května 2008 vypravili na exkurzi. Celý článek
Jan Kozel NEPASEČNÉ HOSPODAŘENÍ V ŽELEZNÝCH HORÁCH (Běstvina) LP 1/2008 Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor bylo tématem výročního setkání členů lesnického sdružení Pro Silva Bohemica, pobočky ČLS. Odborný seminář se uskutečnil 11. října 2007 v revíru Běstvina a průvodcem byl Pavel Starý, který tak představil výsledky své patnáctileté práce směřující k nepasečným formám hospodaření při současném zvyšování podílu buku lesního v druhové skladbě svěřeného revíru. Celý článek
Jan Kozel Přírodě blízké lesnictví v Trentinu LP 9/2007 Ve dnech 27.6.-1.7.2007 podnikla Pro Silva Bohemica, pobočka České lesnické společnosti, studijní cestu zaměřenou na přírodě blízké obhospodařování lesů v severoitalské provincii Trentino-Alto Adige (dále Trentino). Program studijní cesty sestavil prof. Alessandro Wolynski, předseda italské pobočky Pro Silva, který osobně spolu s místními lesníky účastníky cesty po celou dobu provázel. Celý článek
Tomáš Vrška Úvodník LP 7/2007 Tomáš Vrška, předseda ProSilva Bohemica, napsal úvodník do červencového čísla věnovaného přírodě bližším způsobům obhospodařování lesa. Celý článek
Dušan Utinek NÁVRAT KE STŘEDNÍMU LESU V LESÍCH MĚSTA MORAVSKÝ KRUMLOV LP 7/2007 Město Moravský Krumlov převzalo svůj historický lesní majetek zpět do vlastnictví od LZ Jaroměřice a LZ Židlochovice v roce 1992. Už před zpracováním nového LHP, platného od roku 2000, bylo hlavním úkolem hospodáře zabezpečit trvalost výnosů, jinak řečeno trvalost produkce a trvalost těžebních možností. Celý článek
Radim Hédl STŘEDNÍ LES Z BIOLOGICKÉHO POHLEDU LP 7/2007 Čím je střední les zajímavý z biologického hlediska a jak je to podmíněno specifickými podmínkami prostředí, o tom se pokusí stručně pojednat tento článek. Velmi významné jsou souvislosti s minulým vývojem krajiny a vegetace, a proto jim věnujme pozornost hned v úvodu. Celý článek
Jan Kozel, Jiří Remeš STŘEDNÍ LES, MINULOST NEBO BUDOUCNOST? LP 7/2007 Střední tvar lesa byl v minulosti předmětem zájmu lesníků především při převodu na les vysoký. Lesní porosty sdružující jak výmladkovou, tak semennou stromovou složku se však se změnou vlastnictví staly hospodářsky zajímavé pro některé soukromé i obecní lesní majetky. Pěstování sdruženého lesa na vhodných stanovištích a s odpovídající druhovou skladbou porostu využívá tvořivých sil přírody a je v souladu s myšlenkami lesnického hnutí Pro Silva. I proto uspořádala Pro Silva Bohemica, pobočka České lesnické společnosti, ve dnech 24. a 25. 5. 2007 v Moravském Krumlově celostátní seminář s názvem Jaká je budoucnost hospodaření ve středním lese? Spolupořadatelem byla společnost Městské lesy Moravský Krumlov, s. r. o., spravující lesní majetek města s porosty v převodu z lesa nízkého na les střední, kde proběhla i exkurze. Celý článek
Vilém Urbánek STŘEDNÍ LES Z POHLEDU TAXÁTORA LP 7/2007 Nechci se v tomto příspěvku zabývat principy hospodářské úpravy středních lesů, jen poukáži na některé aspekty, na něž lze při praktikování této „reliktní“ formy obhospodařování lesů narazit. Když jsme před 8 lety s D. Utinkem, tehdejším správcem Městských lesů Moravský Krumlov, hledali vhodné řešení časové a prostorové úpravy nově vznikajícího LHC, principy středního lesa jsme do svých představ promítali spíše jen ideově. Na některá úskalí legislativy a protesty SSL – paradoxně proti nevyrovnanosti těžeb – jsme tehdy ovšem narazili. Např. uvolnění přirozené obnovy v pařezinách před osmým věkovým stupněm nám tehdy schvalovatel plánu nepovolil. Uplatňování principů budování bohatě strukturovaného lesa tím, naštěstí, nezabránil. A skutečnosti, že cesta k funkčnímu etážovému hospodářství bude ještě daleká a složitá, přičemž její výsledky budou už asi posuzovat jiní, jsme si byli už tehdy vědomi. Celý článek
Tomáš Vrška Úvodník LP 7/2006 Tomáš Vrška napsal úvodník do červencového čísla Lesnické práce 2006, věnovaného přestavbě borových monokultur. Téma vychází ze semináře na LS Plasy, revíru Špankov. Celý článek
Jan Bercha Přestavby borových monokultur (Plasy) LP 7/2006 Problematika pěstební péče o porosty s dominantním zastoupením borovice lesní u nás do jisté míry stojí ve stínu smrkového hospodářství. Pro Silva Bohemica, pobočka České lesnické společnosti, uspořádala seminář s exkurzí na lesní správě Plasy, revíru Špankov, dne 18.5.2006. Přestavby borových monokultur probíhají na stanovištích, kde borovice v potenciálně přirozené vegetaci nemá žádné nebo jen okrajové zastoupení Celý článek
Miroslav Mikeska BORY JAKO POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÁ VEGETACE LP 7/2006 Bory jsou azonální společenstva, která se postupně vyvíjela od preboreálu a zůstala přirozeně zachována na extrémních stanovištích s omezenou konkurencí listnatých dřevin. První boro-březové porosty se objevovaly na našem území ve starším holocénu – v preboreálu. V období boreálu nastupuje fáze světlých borových lesů s lískou. V atlantiku spadá do období klimatického optima rozvoj smíšených listnatých lesů. Od této doby nastává postupný ústup borovice. Celý článek
Jiří Souček ÚPRAVA DRUHOVÉ SKLADBY BOROVÝCH POROSTŮ LP 7/2006 Úprava druhové skladby borových porostů je ve střední Evropě dlouhodobě diskutována. Nejčastějším postupem jsou podsadby vhodnými dřevinami; dostatečný průnik světla a srážek pod porost zajišťuje jejich odpovídající růst i bez výraznějších přírůstových ztrát. Na stanovištích s dostatečnou zásobou živin a vody, kde je borovice v původní dřevinné skladbě pouze ojediněle, nepředstavuje změna druhové skladby závažnější problém. S klesající úživností stanoviště stoupají nároky na lesního hospodáře, i na dodatečné vkládání energie při provádění změny druhové skladby. Celý článek
Karel Picura ZVYŠOVÁNÍ DRUHOVÉ ROZMANITOSTI V LESÍCH OBCE BOŽÍ DAR LP 7/2006 Lesy obce Boží Dar se nacházejí v nadmořské výšce 960–1115 m a mají velmi nevyrovnanou věkovou skladbu. Od 17. století jsou podle písemných záznamů postihovány větrnými, sněhovými i kůrovcovými kalamitami; následky těchto kalamit jsou podstatně horší ve stejnověkých smrkových porostech než v porostech věkově či druhově diferencovaných. Tradiční obnovou kalamitních ploch znovu pěstujeme stejnověké smrkové porosty a tím se dostáváme do začarovaného kruhu, kdy připravujeme obdobné problémy dalším generacím. Celý článek
Vladimír Tesař Úvodník LP 11/2005 Vážení čtenáři, listopadové číslo LP si pozorněji všímá tématu, které označujeme pojmem přestavba lesa. Je to téma aktuální, ne však nové; patří k těm, k nimž se lesnictví opakovaně vrací. Přirozeně, protože les je již nejméně po dvě století vědomě vytvářen a dotvářen pro naplnění určitých požadavků. Vedle zájmů vlastníka lesa jsou to i nároky společnosti na obecné užitky z lesa jako národního bohatství. A společnost je ve svých požadavcích vrtkavá. Cíl přestavby lesa bude nepochybně podmíněn přírodními podmínkami, při dodržení zákonných požadavků si jej vlastník lesa však může určit jakkoliv náročně. Celý článek
Veronika Kmínková, Michal Třeštík 10 LET PRO SILVA BOHEMICA (Rozhovor s prof. Tesařem) LP 7-2005 U příležitosti 10. výročí založení uspořádala Česká lesnická společnost, pobočka PRO SILVA BOHEMICA (PsB) 29.–30. dubna 2005 v Kongresovém centru na Školním lesním podniku (ŠLP) ve Křtinách celostátní seminář „PsB – deset let na cestě přestavby pasečného hospodářství“ se sobotní exkurzí do porostů ŠLP. Kromě hodnocení činnosti a dalších plánech PsB se účastníci seznámili i s projektem SUSTMAN, který má napomoci při rozvoji podsadeb listnáčů ve smrkových porostech jako pěstebního nástroje přeměny smrkových lesů (blíže v příštím čísle LP). Na semináři se také rozloučil dlouholetý předseda a jeden ze zakladatelů PsB prof. Ing. Vladimír Tesař, CSc., se svým působením v čele této organizace (novým předsedou byl zvolen Ing. Tomáš Vrška, Dr.). U příležitosti odchodu prof. Tesaře z čela PsB a zároveň 10. výročí jejího založení jsme ho požádali o rozhovor a ptali se hlavně na jeho profesní životní zkušenosti a činnost PsB. Celý článek
Vladimír Tesař, Jiří Souček, Josef Šteidl SMRKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ NA MAJETKU R. KINSKÉHO LP 11/2005 Středoevropské lesnictví dnes zaměřuje značnou pozornost na smrkové porosty, zejména monokultury. Není to v lesnické historii poprvé a je to pro rozporný výsledek tohoto umělého hospodářského útvaru pochopitelné. Výhodou stejnověkých smrkových porostů je jejich matematicky předvídatelný vysoký výnos a poměrně snadný pěstební systém, uskutečnitelný v přehledném, téměř geometrickém prostorovém pořádku. Na opačné straně nevýhodou je velké ohrožení porostů živelnými kalamitami, a tudíž nebezpečí, že zcela nepřirozené složení lesa ohrozí nejen hospodářskou prosperitu majetku, ale i setrvalost takového způsobu využívání lesa. Za těchto okolností nebylo a není snadné najít spolehlivé řešení a rozhodnout o způsobu hospodaření. Celý článek
Veronika Kmínková PŘESTAVBA SMRKOVÝCH MONOKULTUR NA POLESÍ CIKHÁJ (EXKURZE PO POROSTECH MVDR. R. KINSKÉHO) LP 11/2005 Pro Silva Bohemica, sdružení lesníků hospodařících přirozeným způsobem (jako pobočka České lesnické společnosti), uspořádala 18. 10. 2005 odbornou exkurzi po lesním majetku MVDr. Radoslava Kinského, Žďár n. Sázavou, za účelem prezentace tamního způsobu hospodaření. Lesníci spravující tyto porosty si dali za cíl přestavbu převažujících smrkových monokultur na lesy přírodě blízké. Vydali se jednou ze dvou možných cest, jimiž lze jít při obhospodařování jehličnatých monokultur (tou druhou je maximalizace výnosu za předpokladu, že labilní porosty nerozvrátí větrná či jiná kalamita). Vzhledem ke stanovištní nevhodnosti porostů se rozhodli pro předčasnou obnovu smrkových porostů s počátkem kolem 50.–60. roku věku porostu. Exkurze navazovala na stejnou akci, která se konala v r. 2000. Účastníci tak mohli posoudit vývoj a změny v rozpracovaných porostech, úspěchy a naopak kameny úrazu po pěti letech. O tuto tématiku je evidentně mezi lesníky ze všech sfér lesního hospodářství značný zájem, přihlášených účastníků bylo tolik, že pořadatelé museli program zopakovat druhý den znovu. Během obou exkurzních dní se semináře zúčastnilo 150 lidí. Celý článek
Ivan Musil Poznatky z přírodě blízkého lesního hospodaření v Rakousku LP 11/2004 Loni uspořádala pobočka České lesnické společnosti PRO SILVA BOHEMICA velice zdařilou pěstitelskou exkurzi do lesů tří oblastí východního Rakouska. První den byl věnován lesnímu hospodaření ve střední části spolkové země Burgenland (přeměna porostů nevhodné dřevinné skladby, ústup od holosečí a přirozená obnova buku, jeho racionální výchova a co možná nejefektivnější těžba a zhodnocení vůbec), na příkladu lesního majetku Soukromé nadace knížete Esterházyho v Lockenhausu (dále jen Nadace). Druhý a třetí den byl převážně zasvěcen obdobným lesnickým postupům na území západní a východní části spolkové země Štýrsko, v lesích horského a pahorkatinného vegetačního stupně (v širším pojetí), na majetcích Suverénního řádu Maltézských rytířů (dále jen Řád). Celý článek
Jiří Zahradníček, Jaroslav Ponikelský, Tomáš Vrška Nový LHP zpracovaný na podkladě provozní inventarizace v NP Podyjí LP 5/2004 Přírodě blízká lesní společenstva, charakteristická velikou druhovou pestrostí dřevin a prostorovou i věkovou diferenciací, jsou v NP Podyjí zastoupena na relativně největší ploše ve srovnání s ostatními českými národními parky. Realizace lesnických zásahů (tzv. obnovní management) a zjišťování změn ve stavu lesních porostů přinášely v průběhu minulého decennia řadu komplikací, spojených se standardním způsobem zařízení lesů metodou věkových tříd. Dvou- a víceetážové porosty s větším počtem druhů dřevin, ve kterých nižší etáže nejsou dosud nositeli hmotové produkce, jsou hůře uchopitelné při použití metody věkových tříd (např. určení průměrných taxačních veličin pro tabulkové odvození zásob porostu). Celý článek
Michal Třeštík Péče o porostní zásobu a tlusté dříví (Šternberk) LP 12/2003 7. října 2003 uspořádala ČLS a pobočka Pro Silva Bohemica Brno, ve spolupráci s LČR, LS Šternberk, pod odbornou záštitou MZe, úseku LH, ve Šternberku celostátní seminář „Péče o porostní zásobu a problematika přesíleného jehličnatého dříví“. Na dopolední přednášky navazovala odpolední exkurze, jejíž průběh bohužel ovlivnila nepřízeň počasí. Celý článek
Jiří Souček Přestavba smrkových monokultur v lesích města Kutné Hory (Hetlín) LP 7/2003 Letošní výroční shromáždění sdružení Pro Silva Bohemica proběhlo 15. května v Kutné Hoře, kde se účastníci mohli seznámit s výsledky hospodaření Františka Kratochvíla a jeho následovníků. Celý článek
Michal Třeštík Nové směry v obhospodařování horských smrčin (Horní Blatná) LP 8/2002 Pobočka České lesnické společnosti (ČLS) Pro Silva Bohemica (PSB) a RV (CLS uspořádaly ve spolupráci s MZe, VÚLHM a LF MZLU v Brně třídenní mezinárodní konferenci s exkurzními výlety po západním Krušnohoří a Lesních úřadech (LÚ) Eibenstock a Schönheide. Na tuto akci a problematiku upozornil předseda PSB prof. Vladimír Tesař již v LP 5/2002 (Jak obhospodařovat les v západním Krušnohoří?). Celý článek
Jiří Souček Pro Silva Bohemica a harvestory (Telč) LP 6/2002 Dne 23.4.2002 se v Telči konala výroční členská schůze PRO SILVA Bohemica. Odborným tématem následující exkurze byly praktické ukázky uplatnění víceoperačních těžebních strojů při přírodě blízkém obhospodařování lesa, které proběhly v lesích spravovaných LČR, s. p., LS v Telči v okolí Javořiny. Jednání se zúčastnilo asi 80 zájemců, z toho 53 členů PRO SILVA. Celý článek
Vladimír Tesař Jak obhospodařovat les v západním Krušnohoří? LP 5/2002 V r. 1989 bylo ve Slovinsku ustaveno hnutí lesníků usilujících o přírodě blízké obhospodařování – PRO SILVA. Hnutí dnes zastřešuje přes dvacet národních poboček po celé Evropě. V roce 1995 se k němu přihlásili i čeští lesníci založením sdružení PRO SILVA BOHEMICA, začleněným jako pobočka do České lesnické společnosti. Myšlenkovou oporou hnutí bylo pracovní společenství pro přírodě přiměřené obhospodařování lesa (Arbeitsgemeinschaft Naturgemässe Waldwirtschaft – ANW). Celý článek
Jan Kozel Odkaz opočenského lesního hospodářství Huga Koniase LP 7/2001 Ve dnech 17. – 18. května 2001 se v Opočně a jeho okolí konal celostátní odborný seminář nazvaný „Odkaz opočenského lesního hospodářství Huga Koniase“. Spolupořadateli byli: pobočka České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti – Výzkumná stanice Opočno a státní podnik Lesy České republiky. Setkání se uskutečnilo pod patronací Ministerstva zemědělství ČR a Národního lesnického komitétu. Akce byla věnována významné osobnosti českého lesnictví – lesnímu radovi Colloredo-Mansfeldského majetku na Opočensku Hugo Koniasovi a zúčastnilo se jí okolo 130 zájemců. Celý článek
Jan Řezáč Přirozená obnova dubu zimního na LHC Moravský Krumlov LP 9/1999 Seminář pod stejnojmenným názvem uspořádala Česká lesnická společnost, pobočka PRO SILVA BOHEMICA, a s.p. Lesy ČR, Lesní závod Židlochovice dne 8. června 1999 na polesí Moravský Krumlov. Cílem semináře, kterého se zúčastnilo na 150 lesníků, bylo hledání cest při uplatnění zásad PRO SILVA v trvale udržitelném dubovém hospodářství. Úvodní slovo pronesl ing. Jan Vybíral, ředitel LZ, a prof. ing. Vladimír Tesař, CSc., předseda PRO SILVA BOHEMICA. Celý článek
Pavel Mauer, Jiří Truhlář Po stopách Julia Wiehla“ a „Sympózium hnutí Pro Silva v Rumunsku“ LP 12/1998 V LP 12/1998 vyšly dva krátké články autorů Pavla Mauera a Jiřího Truhláře: „Po stopách Julia Wiehla“ a „Sympózium hnutí Pro Silva v Rumunsku“ Celý článek
Jan Řezáč Borové hospodářství na chudých stanovištích (Plasy) LP 8/1998 Pod tímto názvem uspořádala Česká lesnická společnost (pobočka Pro silva bohemica, pobočka při SLŠ Žlutice a odborná skupina pro lesnickou ekonomiku a politiku) ve dnech 26. – 27.6.1998 odborný seminář, jehož mottem bylo hledání cest k uplatnění zásad PRO SILVA jako způsobu trvale udržitelného obhospodařování lesa z hlediska efektivnosti vkládaných prostředků na stanovištích s nízkým produkčním potenciálem. Celý článek
Vladimír Tesař Seminář ProSilva Bohemica (Křtiny) LP 7/1998 Seminář, odborně připravený pobočkou České lesnické společnosti Pro silva bohemica a Národním lesnickým komitétem, proběhl ve dnech 2. a 3. dubna 1998 ve Křtinách. Výborně byl zabezpečen hostitelem – vedením Školního lesního podniku „Masarykův les“ – jako připomenutí 75. výročí založení této instituce. Celý článek
Jan Řezáč Výsledky dlouhodobé přestavby lesa postiženého imisemi na Trutnovsku LP 9/1997 V předešlém čísle Lesnické práce jsme psali o důsledcích imisní kalamity na Krušných horách, ke kterým zorganizovala Česká lesnická společnost odbornou exkurzi. Shodou okolností o několik dní dříve, 23.-24. května 1997, uspořádala pobočka ČLS Pro silva bohemica své zasedání a odbornou exkurzi rovněž v oblasti postižené imisemi, na Trutnovsku. Tyto dvě akce nám umožňují i určité srovnání východisek, přístupů a výsledků při záchraně lesů ničených imisemi, byť velikost jednotlivých území je řádově odlišná. Celý článek
Vladimír Tesař Prohlášení z Apeldoornu LP 8/1997 Informace z 2. mezinárodního kongresu Pro silva v Apeldoornu (Holandsko) 29. až 31.5.1997, který schválil programové prohlášení. Přeložil J. Tesař. Celý článek
Vladimír Tesař Zasedání výboru Pro Silva v Itálii LP 3/1997 Evropský výbor Pro silva se schází každoročně, aby projednal základní lesopolitické otázky hnutí, přehlédl stav dění v Evropě a při exkurzích po lesích hostitelské země diskutoval o konkrétním naplňování myšlenek přírodě blízkého obhospodařování lesa. Tak tomu bylo i při zasedání, které se konalo ve dnech 31.8. až 3.9.1996 v Toskánsku. Celý článek
Vladimír Tesař Pro Silva Bohemica v českém lesnictví LP 3/1997 Evropsky orientované hnutí Pro silva se objevilo na lesnické scéně teprve nedávno. Jeho česká odnož – Pro silva bohemica – byla ustavena 23. dubna 1995 v Brně jako oslavné připomenutí 120. výročí narození nestora českého pěstování lesů prof. Josefa Konšela. Přestože se o hnutí již hovořilo na shromážděních lesníků a programové prohlášení Pro silva bohemica bylo zveřejněno v Lesnické práci 7/1995, nejsou představy o něm zcela jasné. Proto bude snad užitečné lesnické veřejnosti sdělit, jaké jsou cíle tohoto hnutí, kým je představováno, proč jsme považovali za užitečné je institucionalizovat i u nás, jaká by měla být jeho role. Celý článek
Jan Řezáč PRO SILVA BOHEMICA (Kostelec n.Č.l.) LP 6/1996 Jan Řezáč: Pro Silva Bohemica. Informace z exkurze v Kostelci n.Č.l. Celý článek
Jiří Truhlář PRO SILVA BOHEMICA LP 3/1996 Jiří Truhlář: Pro Silva Bohemica. Pozvánka na exkurzi do Kostelce nad. Černými lesy 26.4.1996. (Aktuality) Celý článek
Jiří Truhlář PRO SILVA BOHEMICA LP 1/1996 Informace o vzniku PSB jako pobočky ČLS Celý článek
Jiří Truhlář Ustavení základní pobočky ČLS Pro Silva Bohemica LP 7/1995 Programové prohlášení Celý článek
jnč Pro Silva LP 3-4/1995 Při exkurzi pěstební sekce Národního lesnického komitétu do lesů Dr. Kinského ve Žďáru nad Sázavou se účastníci exkurze shodli, že nastala vhodná doba pro založení české pobočky sdružení PRO SILVA. Ustavující shromáždění české pobočky je připravováno na dny 21. a 22. dubna 1995 v Brně k uctění stále živého odkazu profesora Ing. Dr. techn. h. c. Josefa Konšela, jehož 120. výročí narození letos vzpomínáme. Podrobnosti o přípravách založení české pobočky PRO SILVA byly uveřejněny v příloze Lesnické práce č. 2/1995, kde jsou uvedeny i organizátorské instituce. Sdružení PRO SILVA bude založeno jako pobočka České lesnické společnosti. Celý článek
Igor Míchal První evropská konference sdružení PRO SILVA LP 12/1993 V roce 1989 se ve Slovinsku setkali lesníci deseti evropských zemí a založili Evropskou jednotu lesníků – zastánců přírodě blízkého lesního hospodářství, pro kterou přijali označení PRO SILVA. Hlavním cílem tohoto dobrovolného nevládního sdružení je podporovat (současně se zajištěním dřeva za přijatelné ceny) rostoucí uspokojování mimoprodukčních funkcí lesů; hlavním prostředkem, který vede k tomuto cíli, je tzv. volný styl pěstování lesa („der freie Stil des Waldbaues“). Je to novější a zpřesňující označení, které má nahradit zavedený, ale svou logickou náplní užší pojem „přírodě blízké hospodaření“. Celý článek