Pro Silva Bohemica je sdružení lesníků a přátel lesa, kteří praktikují a prosazují co možná největší využití přírodních procesů v lesním hospodaření za účelem lepšího a trvalejšího hospodářského výsledku a souběžného zachování nepřetržitosti plnění všech funkcí lesů.
Dočtěte se o nás víceV sekci Objekty je umístěna vstupní dokumentace všech 15 demonstračních objektů nepasečného hospodaření založených v letech 2017 a 2018, včetně detailních dendrometrického šetření vložených hektarových demonstračních ploch.
Díky Aleši Erberovi máme stále aktuální prezentaci na Facebooku. Sledujte nejnovější příspěvky na Pro Silva Bohemica. Odkaz na FB na stránku s čerstvými příspěvky najdete také v hlavním menu našeho webu.
Článek na portálu EFI informuje o semináře na Kocandě: anglická verze
Novinky
Vážení členové a příznivci PSB, zveřejňujeme tradiční dopis předsedy členům s informacemi o spolkovém dění v minulém i nadcházejícím roce.
Novinky
Ve věku nedožitých 92 let zemřel Ing. Jan Pařez, CSc. (7.8.1927 – 1.1.2019). Kolínský rodák, lesní inženýr, který se po krátké praxi v taxaci celý život zabýval výzkumem produkční ekologie lesa. Než odešel do penze, byl zaměstnám ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, od roku 1994 úzce spolupracoval s Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. (IFER). Jeho jméno je spojeno s publikacemi věnovanými modelům výchovy lesních porostů, se sortimentačními a růstovými tabulkami. Na přelomu tisíciletí se podílel na vývoji metod hospodářské úpravy nepasečných lesů a metod provozní inventarizace lesa. V tomto období byl také členem Pro Silva Bohemica. Čest jeho památce.
Černý, M., Zahradníček, J., Pařez, J., Beranová, J., Russ, R., Tatarinov, F., 2004: Metodika tvorby lesního hospodářského plánu na podkladě provozní inventarizace. Jílové u Prahy. IFER, 215 s.
Černý, M., Pařez, J., Malík, Z., 1996: Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin České republiky (smrk, borovice, buk, dub). Jílové u Prahy. IFER, 245 s.
Pařez, J., 1956: Ekonomické zhodnocení probírek (Metodika). Zbraslav – Strnady, VÚLH, 110.
Pařez, J., Chroust, L., 1988: Modely výchovy lesních porostů. Lesnický průvodce č. 4/1988. Jíloviště – Strnady, VÚLHM, 82.
Pařez, J., Michalec, M., 1987: Procentické sortimentační tabulky pro stromy hlavních dřevin v ČSSR. VÚLHM Jíloviště-Strnady, Praha 5 – Zbraslav. Lesnický průvodce 1/1987. 79 s.
Vyskot, M., Pařez, J., Talafant, J., Málek, J., Truhlář, J., Lasák, M., Just, F., Miller, Z., Kubíček, S., Skuhrovec, J., Haferník, J., Tichý, J., Holoubek, T., Bednář, Z., 1962: Probírky. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 301.
Novinky
Idnes.cz: Pestrý porost kalamitě odolá, zjistili experti v ukázkovém lese na Žďársku – Článek ke stažení v PDF
Hospodářské noviny: Na kůrovce platí pestrý les. Jak proti brouku bojovat a jakou katastrofu může způsobit, se jezdí do Česka učit zahraniční lesníci
Aktualne.cz: Nejhorší kůrovec je v Praze. Neumíme se domluvit na správném hospodaření s lesem
Novinky
Dne 7.12.2018 se v lesích v majetku rodu Kinských poblíž Žďáru nad Sázavu uskutečnil odborný seminář na téma „25 let přestavby stejnorodých a stejnověkých porostů smrku ztepilého a uplatnění principů Pro Silva na LÚ Kocanda“. Lesník Jiří Bína zde předvedl výsledky svého celoživotního díla při přestavbě smrkových monokultur na smíšené lesy s pestřejší strukturou. Klasické postupy podrostního hospodářství se zde prolínají s moderními principy přírodě blízkého hospodaření v komplexu lesů, které jsou dosud nepostižené současnou soušovou a kůrovcovou kalamitou. Jiřího Bínu výborně doplňoval Pavel Bednář s výkladem o výsledcích mnoha výzkumů provedených ve zdejších lesích. Pozoruhodný výsledek zapáleného a přemýšlivého lesníka zde byl dosažen i díky tomu, že byl Jiřímu Bínovi poskytnut prostor pro odbornou lesnickou realizaci, a to i ze strany majitelů, rodiny Kinských. Rozhodně si zasloužil založení demonstračního objektu nepasečného hospodaření, o němž stručně informoval Jiří Zahradníček.
Seminář byl opakováním mezinárodního semináře, který zde proběhl 25.-26. října 2018. Účastníci obdrželi tištěný sborník příspěvků z uvedeného mezinárodního semináře a velmi důkladně zpracovaný průvodce exkurzí na LÚ Kocanda. Oba dokumenty jsou k dispozici ke stažení na níže uvedených odkazech.
Novinky, Pro členy PSB, Pro lesníky, Pro veřejnost
Prohlášení účastníků semináře
Přírodě blízké hospodaření – po 10 letech ve stopách semináře na majetku obce Kryštofovo Údolí konaného 21. 9. 2018
k problematice nadměrného poškozování lesa spárkatou zvěří
Jako účastníci semináře shodně vyjadřujeme nutnost řešit dlouhodobě přetrvávající, nepřiměřeně vysoké početní stavy spárkaté zvěře, které působí neúnosné škody na lesních porostech.
Poškození spárkatou zvěří zásadním způsobem limituje výskyt a odrůstání přirozené obnovy většiny listnatých dřevin a jedle. Přirozená obnova je přitom z biologického hlediska jednoznačně nejvhodnější.
Umělá obnova (výsadby) jedle bělokoré nejsou myslitelné bez ochrany oplocením, stejně jako výsadby dalších málo zastoupených nebo chybějících, ale žádoucích dřevin (např. duby, jilmy, lípy, …).
Vlastnící lesů jsou tak nuceni vynakládat neúměrně vysoké náklady na jejich ochranu. Plošný podíl nutné ochrany proti škodám působeným zvěří několikanásobně překračuje jejich zákonnou povinnost (1 % výměry).
Dlouhodobě neuspokojivý rozsah poškození lesa zvěří dokládají opakované, a státem nákladně financované Inventarizace škod zvěří (IŠZ) i Národní inventarizace lesů (NIL).
Myslivecké statistiky zároveň prokazují stále narůstající početnost spárkaté zvěře také na republikové úrovni.
Podle krajské statistiky je na území Libereckého kraje lovena například jelení zvěř každoročně v rozsahu více než 2násobku normovaného stavu, dančí zvěř více než 1,5násobku, mufloní zvěř zhruba ve výši normovaného stavu a srnčí zvěř ve výši 0,7násobku normovaného stavu. Stavy spárkaté zvěře přitom neklesají, což dává tušit její skutečnou početnost. Tato situace přitom v Libereckém kraji trvá již minimálně dvacet let.
Problematika nadměrných stavů spárkaté zvěře a jí způsobovaného neúměrného poškození lesů byla též jedním z klíčových témat Národního lesnického programu II (NLP II), řešeného klíčovou akcí č. 11. Toto téma se zároveň prolínalo i několika dalšími ekonomickými i environmentálními klíčovými akcemi. Jednoznačným doporučením vzešlým z NLP II bylo změnit mysliveckou legislativu.
Současně platná legislativa se po celou dobu její účinnosti projevila jako zcela nefunkční. Stát není schopen veřejný zájem na rovnováze mezi zvěří a prostředím, potažmo lesem, ani kontrolovat, ani vynutit. Státní správa na všech úrovních včetně té vrcholné neplní svou funkci a nemá v rukou efektivní nástroje pro řešení situace.
V kontextu probíhající změny klimatu a rozvíjející se lesní kalamity nevídaného rozsahu je zásadní změna přístupu státu nanejvýš aktuální. Zvyšování druhové pestrosti lesů jako základního adaptačního opatření, ani obnova kalamitních holin není při současné početnosti zvěře a míře poškození možná.
Je ohrožena samotná existence lesa s dalekosáhlými důsledky na stabilitu krajiny včetně jejího vodního režimu, klimatické funkce, funkce půdoochranné, rekreační a dalších.
Vyzýváme proto odpovědné státní činitele, aby neprodleně přijali skutečně účinná opatření, jimiž bude dosaženo nápravy výše popsaného stavu.
Zaregistrovaným členům PSB administrátor povolí vstup do privátní části webu, ve které získají přístup například k seznamu členů s kontaktními údaji a dalším neveřejným informacím.
Zaregistrovaným členům PSB administrátor povolí vstup do privátní části webu, ve které získají přístup například k seznamu členů s kontaktními údaji a dalším neveřejným informacím.
