Články v kategorii „Novinky“

Na výroční členské schůzi 7.10.2021 v Hradci Králové došlo k zásadnímu rozhodnutí – vystoupení z České lesnické společnosti a založení samostatného spolku Pro Silva Bohemica, a to v těchto postupných krocích:

1. Přejmenování pobočného spolku na Lesnický spolek Brno, pobočný spolek České lesnické společnosti.
2. Zrušení tohoto přejmenovaného pobočného spolku s likvidací; likvidátorem byl v souladu s právními předpisy a zvyklostmi při likvidaci spolků zvolen předseda Milan Hron.
3. Založení samostatného spolku s názvem Pro Silva Bohemica, z.s. K založení nového spolku pověřila členská schůze současný výbor pobočného spolku.

Členská schůze dále schválila usnesení o způsobu naložení s likvidačním zůstatkem (to je jmění pobočného spolku po uspokojení případných pohledávek), a to převodem na nový samostatný spolek.

Výše uvedený postup vyplynul z toho, že jde o změnu právní formy právnické osoby, kterou v tomto případě nelze provést prostým přejmenováním z „pobočného spolku“ na „spolek“. Současně platí, že nelze založit spolek s názvem stejným jako má již existující spolek nebo pobočný spolek.

Zápis a usnesení členské schůze včetně výsledků hlasování a podepsané listiny přítomných je v příloze.

Je velmi pravděpodobné, že dosavadní členové pobočného spolku se budou muset v případě zájmu o členství v samostatném spolku znovu přihlásit.

Důvody tohoto rozhodnutí, které mimochodem bylo diskutováno na členských schůzích již několikrát v průběhu posledních cca 15 let, byly podrobně diskutovány na členské schůzi a následně, po jejím přerušení na oběd, bylo vyhlášeno hlasování o každém jednotlivém kroku s výsledkem, uvedeným v přiloženém zápisu.

Ve zjednodušení jde o tyto důvody:

1. Názory vedení ČLS jsou dlouhodobě v mnohých zásadních lesnických odborných i lesopolitických otázkách velmi odlišné od postojů Pro Silva Bohemica (PSB).
2. Veřejná vystoupení předsedy ČLS Pavla Draštíka nebyla a nejsou konzultována s členskou základnou a PSB nechce být nadále s těmito vystoupeními spojována jako pobočný spolek ČLS.
3. Účelem PSB je sdružovat lesníky, vlastníky lesů a další zájemce o lesnictví, které především spojuje zájem o přírodě blízké hospodaření v lesích a tento způsob hospodaření propagovat a prosazovat. PSB dospěla k názoru, že tento účel může lépe uskutečňovat jako samostatný spolek s vlastními stanovami.
4. ČLS jako největší lesnická stavovská organizace dlouhodobě nedostatečně reaguje na výzvy posledních let spojené s katastrofickými následky změny klimatu a volby na poslední Valné hromadě ČLS, kdy bylo v podstatě zvoleno staronové složení republikového výboru, nás nepřesvědčily o možné změně směřování ČLS, která by umožnila zlepšení diskuze uvnitř spolku a potřebné sbližování postojů navenek.

Zůstáváme otevření vůči další spolupráci při zvyšování významu lesnictví a vzdělávání lesníků a vítáme každého, kdo se chce rozvíjet a vzdělávat v rámci principů Pro Silva.

Výbor PSB děkuje všem, kteří jste se zasedání členské schůze zúčastnili a umožnili korektní a důkladnou diskusi, i těm, kteří jste delegovali svůj hlas a tím vůbec usnášeníschopnost umožnili.

O dalších konkrétních krocích vás budeme i nadále informovat.

Milan Hron

předseda PSB

Pozvánka na odborný seminář, který připravily společně Asociace soukromého zemědělství, Česká komora odborných lesních hospodářů, Pro Silva Bohemica a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR v Javorníku u Českého Dubu v úterý 19. října 2021.

Pozvánka   Přihlášení

Pozvánka na VČS s exkurzí do lesů města Hradec Králové a do lesů na Opočensku. Téma: Borovice lesní – obnova, pěstování, perspektivy

Pozvánka       Přihláška         Delegování hlasu

Téma: Přeměna stejnověkých smrčin na prostorově a věkově rozrůzněné porosty při omezených možnostech lesního hospodáře.

Hlasujte pro Demonstrační objekt nepasečného hospodaření Klokočná, který se dostal do finále soutěže Adapterra Awards mezi více jak 100 českých a rakouských projektů adaptačních opatření, přihlášených do soutěže v letošním roce. Velký úspěch Vladislava Ferkla a jeho spolupracovníků, blahopřejeme!

15. září 2021 na semináři s exkurzí v lese se můžete o nepasečném hospodaření dozvědět více: pozvánka, přihláška.

Seminář s exkurzí v demonstračním objektu nepasečného hospodaření Klokočná na LZ Konopiště bude věnován zhodnocení 30 let trvající přestavby na nepasečný, výběrný les.

Pozvánka

Přihláška

Aktualizováno 13.7.2021 o zpětné vazby účastníků.

Jan Kozel připravil exkurzi v západní oblasti NP Šumava tak, že v krátkém čase provedl účastníky třemi zónami s odlišným způsobem péče: zónou soustředěné péče, zónou přírodě blízkou a nahlédli jsme i do zóny přírodní v okolí jezera Laka. Zaměření na jedli bylo logické, je dřevinou, která obecně v našich lesích nejvíce chybí a pokud se bude dobře dařit jedli, bude dobře i našim lesům a koneckonců ona je tou dřevinou, která by měla převzít pozici „hlavní ekonomické“ dřeviny po smrku, pokud vůbec má ještě smysl takto uvažovat.

• Pozvánka
• Průvodce exkurzí s popisem zásad a nástrojů přestavby porostů
• Fotky

Některé odpovědi na otázku, „jakou největší inspiraci jste při exkurzi získali“:

Opět musím ocenit perfektní organizaci celé akce, Honza Kozel si s tím dal určitě hodně práce. Zejména mne zaujala možnost navštívit porosty s různými způsoby péče – člověk si mohl udělat komplexní představu o hospodařenív NP.

Ve škole nám bylo neustále vtloukáno do hlavy, jak hrozné věci se na Šumavě dějí, že to v žádném případě nemůže dobře dopadnout a jestli tam ještě někdy „náhodou“ poroste les, bude to za stovky let. Na některé věci jsem si v té době ještě neuměl udělat vlastní názor, ale říkal jsem si: Je to národní park, lesy zvláštního určení, tak ať si tam dělají, co chtějí.. V rámci dalšího vzdělávání a několika turistických návštěv prakticky celé Šumavy jsem si vlastní názor udělal a dnes, řekněme skoro po patnácti letech, jsem rád, že se myšlenku NP podařilo udržet.

Exkurze mne ujistila o tom, že se Šumava v zónách ponechaných v minulosti bez zásahů dobře obnovuje i bez intenzívních lidských zásahů. Doporučovala bych každému, kdo o tom pochybuje, takovou procházku absolvovat. Otázkou však je, jak účelně bránit šíření kůrovce do níže položených hospodářských lesů, když neexistuje dostatečné „nárazníkové“ pásmo.

Sázka na přítomnost lovců po odstranění smrkového krytu kolem jedle se mi zdá riskantní. A i tady (NPŠ) platí, že by se mělo investovat do vlastních pracovníků – specialistů na pěstební zásahy typu prořezávek.

Redukce stavů jelení zvěře měla rozhodující vliv na rozsah přirozené obnovy i na nevídané odrůstání jedlových výsadeb. Tím, že k této redukci došlo již před rozpadem dospělých smrkových porostů, bude zajištěno zastoupení na okus citlivých dřevin ve smrkové obnově na kalamitních plochách.
Pro mne z toho také vyplývá důležitost rozsahu přirozené obnovy pro stabilitu lesa jako takového v době zvýšeného ohrožení lesa rozpadem.

Mně připadá, že fenomén jedle se tlačí někde „na sílu“ jako dřív smrk = výsadba na holiny a následné plošné upřednostňování vůči dřevinám, kterým dané (pozměněné) stanoviště přirozeně více vyhovuje.

Škoda, že nemají více m3 k těžbě, aby mohli více pracovat s jedlí v podmínkách ochrany mateřským porostem, než se jim rozpadne a pak je nutná cesta přes pionýrské a světlostní dřeviny.

Jsem rád, že pionýrské dřeviny jsou z náletu a většina jedle také! Jsem názoru, že vysazovat se mají jen kvalitní světlostní, případně pionýrské dřeviny. Ostatní si příroda vyřeší sama podle aktuálních podmínek.

Samozřejmě se připojuji k poděkování panu Kozlovi, za organizaci, která neměla chybu a hlavně, že nám nechal nahládnout do kuchyně, „jak se vaří Šumava“. Za mě to bylo velice přínosné a mají moje velké uznání, že udělali kus velké práce, který se nerodil lehce!

I v NPŠ, v porostech s příkladným přírodě blízkým hospodařením, se mi vnucovala otázka, proč nejsou tyto přístupy k hospodaření uplatňovány masově, když víme, že využívání přirozených procesů 1) zvyšuje odolnost lesů, 2) šetří vlastníkům peníze, 3) nesnižuje produkci dříví, spíš naopak…

Je moc dobře, že tam byli učitelé ze střední lesnické školy. Měli by učit hlavně to, jak v lese dělat co nejmíň, a tím ho pěstovat co nejlevněji. Ekologie, pedologie a podobné předměty se sice jistě učí na úrovni, ale marná věc, jen jako samostatné předměty, a dokud se bude nejvíce času věnovat právě lesnickým „činnostem“, tak ten postoj, že les se MUSÍ především PEČLIVĚ pěstovat, z hlav už nedostaneš.

Aktualizováno 24.6.2021: další zpětná vazba

Aktualizováno 22.6.2021: mapky a ukázky, nová zpětná vazba

16. června 2021 se uskutečnila regionální lesnická exkurze, kterou na svém revíru Petrovice (LČR, s.p., LS Česká Lípa) vedl revírník Vít Beránek. 23 účastníků shlédlo vybrané porosty s obnovou pestré druhové skladby včetně pionýrských dřevin, ale i starší porosty s ukázkou výchovy strukturní probírkou či starší smíšené porosty s břízou a osikou. Po polední přestávce s překvapením ve formě nachystaného občerstvení byly předvedeny porosty v demonstračním objektu nepasečného hospodaření Loupežnický vrch.

• Popis exkurze
• Mapky a ukázky
• Fotky z exkurze

Zpětné vazby účastníků (vybrané):

Akce byla organizačně skvěle připravená a celý den byl prostě perfektní. Už mi to moc chybělo…

Myslím si, že tyto malé exkurze mají velký potenciál, člověk je více v „centru dění“ 🙂 Snáze se diskutuje, přesuny jsou jednodušší a rychlejší, takže je toho i více k vidění.. Člověk má také více prostoru „si v klidu pokecat“ někde v pozadí.

… rozhodně jsem se minimálně utvrdil v tom, že jsem se vydal správnou cestou a že „to všechno“ má smysl.

Pro mě bylo nejdůležitější poslouchat výměnu a tříbení názorů.

… největší inspirací pro mě je asi zjednodušeně uložený paměťový štítek: Bříza, osika či jeřáb etc. = ne-boj ale spojenec pro lesníka/vlastníka.

Práce s pionýrskými dřevinami podporuje utváření bohatších porostních struktur.

… je v pořádku dělat v lese odůvodněné pokusy. 

… nepasečné postupy v obnově holin v názvu exkurze je zdánlivý protimluv, ale je nutno to chápat ve smyslu „obnova holin s využitím přírodních procesů“

… jiný pohled na využití přípravných dřevin, než jak jej běžně máme, ale hlavně zapálenost revírníka pro nepasečné hospodaření v lese

Jakou mám z exkurze inspiraci? Nevzdávat boj s živly i s politickou „opozicí“.

… pan Beránek je pracovitý a přemýšlivý lesník, který je schopen konat a pracovat tak, jako by si ho vychovával les k obrazu svému.

… sadba vrbových řízků pro zvýšení úživnosti honiteb, kulaté „rohy“ oplocenek.

Pozvánka na další regionální exkurzi roku 2021. Exkurze je otevřená i nečlenům.

• Pozvánka
• Přihláška

Pozvánka na první regionální exkurzi roku 2021. Exkurze je otevřená i nečlenům.

• Pozvánka
• Popis objektu
• Přihláška

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) dnes do Poslanecké sněmovny doručí petici „Za zachování spolkové myslivosti jako odpovědného způsobu hospodaření se zvěří“, jejímž prostřednictvím žádá o schválení vládního návrhu novely zákona o
myslivosti bez přijetí pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrhy, které podporuje koalice lesníků, ochránců přírody a vlastníků lesních i zemědělských pozemků, vytvoří podmínky pro pěstování pestrých lesů, posílí práva vlastníků pozemků a ušetří státní pokladně i soukromým subjektům
miliardy korun ročně. Především ale povedou k ozdravení lesů a krajiny.

Pozměňovací návrhy vysvětluje společný tiskový komentář.

Myslivecká legislativa potřebuje změny. Tiskovou on-line konferenci spolupořádanou osmi spolky vlastníků půdy, lesníků a ochranářů ze dne 21.4.2021 můžete sledovat ze záznamu. Účastníci vysvětlili zástupcům médií svá stanoviska ke změnám, které jsou nutné v myslivecké legislativě k tomu, aby bylo možné začít účinně řešit nadměrné stavy spárkaté zvěře. Zvěře dlouhodobě přibývá a na většině území republiky jsou její početní stavy takové, že zabraňují obnovit po kalamitě pestré a zdravé lesy.

Záznam tiskové konference z 21.4.2021

Účastníci:

Daniel Pitek, předseda Pracovní skupiny pro lesy a myslivost ASZ ČR
Richard Podstatzký-Thonsern, místopředseda SVOL a předseda Komory soukromých lesů (zastoupen Vojtěchem Mackem, správcem majetku Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě)
Milan Hron, předseda PSB
Karel Kříž, výkonný místopředseda ČSOP
Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO
Jaromír Bláha, lesnický expert HD
Bohumír Nekola, předseda SVHP