V mediálních půtkách okolo novely zákona o myslivosti ČMMJ často argumentuje „nevýznamnými” škodami způsobenými spárkatou zvěří, čímž se ale dopouští manipulace. Odvolává se totiž přitom na oficiální statistiku, která eviduje roční škody v řádu jen několika desítek mil. Kč ročně. Zde je nutno zdůraznit, že toto číslo odpovídá pouze škodám, které uplatňují vlastníci lesů vůči uživatelům honiteb (myslivcům) podle vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb. Naprostá většina vlastníků však tuto vyhlášku vůbec nezná, takže škody neuplatňuje, nebo zná, a po negativní zkušenosti s uplatněním to už ani nezkouší, případně občas dochází k neoficiálnímu vyrovnání třeba ve zvěřině. Navíc je notoricky známo, že tato vyhláška neobsahuje způsoby vyčíslení pro některé druhy škod, které jsou však významné, možná rozhodující, jako například škody, které vzniknou zničením semenáčků okusem ještě dříve, než ty semenáčky lesníci vůbec stačí zaregistrovat. Důkazem jsou legislativou nařízené tzv. kontrolní a srovnávací plochy (KSP), kde jsou běžně zjišťovány výrazné rozdíly mezi množstvím semenáčků v oplocené a neoplocené části.

Přitom pojem „škoda“ je významně širší, např. Portál justice v části věnované občanskému zákoníku definuje škodu takto: „Škoda představuje jakoukoli ztrátu na majetku. Nejedná se přitom pouze o škodu skutečnou (výše, o kterou se hodnota majetku snížila), ale i o ušlý zisk (výše, o kterou se hodnota majetku nezvýšila, ačkoliv měla).“

Co tedy o škodách zvěří říkají jiné zdroje?

Aleš Erber ve studii z r. 2019 (dostupné zde: Analýza škod zvěří a nákladů na ochranu lesů proti škodám zvěří) odhadl škody zvěří jen na lesních porostech výpočtem z dat národní inventarizace lesů (NIL), výročních zpráv LČR a Zpráv o stavu lesů MZe na 4,9 miliardy Kč/rok. V to jsou zahrnuty škody ze zbytečně (v podstatě zvěří vynucených) vynaložených nákladů na umělou obnovu lesa (1,3 mld Kč) a náklady na ochranu kultur proti škodám zvěří (0,7 mld Kč).

MZe v tiskové zprávě z 5.6.2024 (dostupné zde: Horší než kůrovec. Přemnožená zvěř poškodí třetinu mladých lesů, za 10 let jsou škody minimálně 25 miliard korun) uvádí škody ve výši v průměru 2,5 mld Kč ročně. Tuto částku vypočítali ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) z dat NIL. Uvedená částka 2,5 mld Kč zahrnuje 1,45 mld Kč nákladů na ochranu lesa proti zvěři, nejsou zde zahrnuty náklady na vynucenou umělou obnovu lesa a pravděpodobně ani škody zničením semenáčků okusem zvěří před dosažením registrační hranice (protože tyto zničené semenáčky žádná inventarizace nezjistí) a zdroj ve zprávě dodává, že reálná výše škod bude „zřejmě ještě výrazně vyšší“. 

MZe má rovněž k dispozici jím zadanou a mnohem lépe vypovídající studii (nedatováno, dle č.j. z r. 2020) provedenou Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), která podobně jako Erber zahrnuje i škody ze zničení semenáčků na základě vyhodnocení stovek kontrolních a srovnávacích ploch po celé ČR. Tato studie vyčíslila průměrné roční škody na 4,8 až 5,5 mld Kč/rok, v tom jsou zahrnuty rovněž škody v zemědělství ve výši 1,5 až 2,0 mld Kč  (které se jinak nikde souhrnně neevidují!). Autoři studie v závěru uvádějí, že „K výši této škody je ještě zapotřebí připočítat škody z mimořádných opatření způsobených nadměrným poškozením lesa zvěří (tuto škodu nelze bez dostupných dat spočítat) a dále náklady na ochranu lesa proti škodám působeným zvěří, také část nákladů na umělé zalesnění porostů i náklady na ekosystémové škody typu unifikace druhové skladby lesů a mechanická či ekologická destabilizace porostů, plus další škody, které dnes vlastníkům nejsou kompenzovány – tyto škody či vícenáklady budou podle našeho předpokladu přinejmenším srovnatelné s výše vypočítanou škodou.“ 

Celkový přehled:

Z přehledu škod vyplývá nejednotnost metodiky výpočtu, ale zcela jednoznačně také fakt, že zvěř působí lesníkům ekonomické ztráty mnohonásobně vyšší, než eviduje oficiální statistika, kterou argumentuje ČMMJ.